Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 33

मातृशापभयात्पार्थ ध्यायते कामनाशनम् । अच्छेद्यमप्रतर्क्यं च विनाशोत्पत्तिवर्जितम्

mātṛśāpabhayātpārtha dhyāyate kāmanāśanam | acchedyamapratarkyaṃ ca vināśotpattivarjitam

โอ้ ปารถะ ด้วยความหวาดกลัวคำสาปของมารดา เขาจึงเพ่งฌานต่อสิ่งซึ่งทำลายกามตัณหา—อันมิอาจตัดแบ่ง มิอาจคาดคะเนด้วยเหตุผล และปราศจากทั้งการเกิดและการดับ

मातृशापभयात्from fear of the mother’s curse
मातृशापभयात्:
Apadana (Cause/Source/अपादान)
TypeNoun
Rootमातृ (प्रातिपदिक) + शाप (प्रातिपदिक) + भय (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः (मातुः शापस्य भयम्); नपुंसकलिङ्गः, पञ्चमी (5th), एकवचनम्; हेतौ अपादानम्
पार्थO Pārtha
पार्थ:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootपार्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, सम्बोधन (8th), एकवचनम्
ध्यायतेhe meditates
ध्यायते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootध्यै (धातु)
Formलट् (वर्तमान/Present), प्रथमपुरुषः (3rd), एकवचनम्, आत्मनेपदम्
कामनाशनम्the destroyer of desires
कामनाशनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकामना (प्रातिपदिक) + नाशन (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः (कामनायाः नाशनम्); नपुंसकलिङ्गः, द्वितीया (2nd), एकवचनम्; ध्यायते इति कर्म
अच्छेद्यम्uncuttable
अच्छेद्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअ-छेद्य (प्रातिपदिक; कृदन्ताधारित)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया (2nd), एकवचनम्; नञ्-पूर्वक-योग्यताकृदन्त (gerundive sense): ‘not to be cut’
अप्रतर्क्यम्inconceivable
अप्रतर्क्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअ-प्रतर्क्य (प्रातिपदिक; कृदन्ताधारित)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया (2nd), एकवचनम्; नञ्-पूर्वक-योग्यताकृदन्त: ‘not to be reasoned out’
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्ययम् (conjunction)
विनाशोत्पत्तिवर्जितम्devoid of destruction and origination
विनाशोत्पत्तिवर्जितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविनाश (प्रातिपदिक) + उत्पत्ति (प्रातिपदिक) + वर्जित (प्रातिपदिक; क्त)
Formद्वन्द्व-समाहारपूर्वक-तत्पुरुषः (विनाशः च उत्पत्तिः च तयोः वर्जितम्); नपुंसकलिङ्गः, द्वितीया (2nd), एकवचनम्; विशेषणम्

Narrator (addressing 'Pārtha' within the story-frame; speaker not explicit in snippet)

Tirtha: Revā (Narmadā)

Type: tirtha

Listener: Pārtha (Arjuna)

Scene: Maṇināga sits motionless in deep meditation, serpent-hood lowered like a canopy; the river flows quietly behind. Above or within a halo appears an abstract emblem of the indivisible reality—formless light or a subtle liṅga-like radiance—signifying the unborn and undying.

P
Pārtha
M
Maṇināga (implied from prior verse)

FAQs

Suffering and fear can become catalysts for dhyāna and vairāgya—turning the mind toward the changeless reality beyond birth and death.

The verse is doctrinal rather than geographical, though it continues the Narmadā-bank tapas setting from the surrounding lines.

Meditation (dhyāna) aimed at desire-destruction is recommended; no external ritual is specified.