Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 58

येन यात्रां व्रजन् वेत्ति फलमानं निजार्जितम् । उक्तं कृच्छ्रफलं तीर्थे जलरूपे नृपोत्तम

yena yātrāṃ vrajan vetti phalamānaṃ nijārjitam | uktaṃ kṛcchraphalaṃ tīrthe jalarūpe nṛpottama

ด้วยมาตรานี้ ผู้ไปตื่นตระเวนตถีรถะยาตรา ย่อมรู้ประมาณผลบุญธรรมที่ตนสั่งสมไว้ได้ บัดนี้ โอพระราชาผู้ประเสริฐ ผลแห่งวัตรกฤจฉระจะถูกกล่าวโดยอ้างถึงตถีรถะอันเป็นรูปแห่งน้ำ คือธารศักดิ์สิทธิ์

येनby which
येन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन; सर्वनाम
यात्राम्a journey/pilgrimage
यात्राम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयात्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
व्रजन्going
व्रजन्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootव्रज् (धातु)
Formकृदन्त (शतृ-प्रत्यय, वर्तमानकालिक), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘going’
वेत्तिknows
वेत्ति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootविद् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
फल-मानम्the measure/extent of merit (fruit)
फल-मानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootफल (प्रातिपदिक) + मान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (फलस्य मानम्)
निज-अर्जितम्earned by oneself
निज-अर्जितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिज (प्रातिपदिक) + अर्जित (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुष-भावः (‘स्वेन अर्जितम्’); क्त-प्रत्ययान्त विशेषण
उक्तम्has been stated
उक्तम्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय, भूतकर्मणि/कर्मणि), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; ‘has been said’
कृच्छ्र-फलम्the fruit of the kṛcchra (austerity)
कृच्छ्र-फलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकृच्छ्र (प्रातिपदिक) + फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुषः (‘कृच्छ्रं फलम्’/‘कृच्छ्रस्य फलम्’)
तीर्थेat a sacred ford/place
तीर्थे:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
जल-रूपेin the form of water
जल-रूपे:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक) + रूप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (जलस्य रूपे)
नृप-उत्तमO best of kings
नृप-उत्तम:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8), एकवचन; कर्मधारयः (‘उत्तमो नृपः’)

Mārkaṇḍeya

Tirtha: Jala-rūpa tīrtha (generic category within Revā Khaṇḍa)

Type: ghat

Listener: Yudhiṣṭhira

Scene: Pilgrims at a river-ghāṭa performing controlled austerity: some fasting, some offering arghya; the narrator gestures toward flowing water as the locus of kṛcchra-phala.

Y
Yātrā (pilgrimage)
T
Tīrtha
J
Jala (sacred waters)
K
Kṛcchra
K
King (Yudhiṣṭhira)

FAQs

Dharma joins effort with discernment: knowing the path and its measure helps one understand the earned merit, especially at sacred waters.

The verse broadly points to water-based tīrthas (holy rivers/ford-crossings) in the Revā Khaṇḍa context rather than naming one site.

Kṛcchra (penance/fasting discipline) is introduced in connection with tīrtha practice, especially holy waters (snāna implied).