Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 50

विस्मयं परमं चक्रुः समस्ता देवयोषितः । स च सर्वेश्वरः शैलान्पादपान्सागरान्भुवम्

vismayaṃ paramaṃ cakruḥ samastā devayoṣitaḥ | sa ca sarveśvaraḥ śailānpādapānsāgarānbhuvam

เหล่านางอัปสราและเทวีทั้งปวงต่างบังเกิดความพิศวงยิ่งนัก และพระสรรพेशวร—ผู้ทรงบรรจุภูผา พฤกษา มหาสมุทร และปฐพีไว้—ก็ทรงค่อย ๆ ถอนคืนและลีนสู่จักรวาล

विस्मयम्astonishment
विस्मयम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविस्मय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्, द्वितीया (Accusative/कर्म), एकवचनम्
परमम्supreme, great
परमम्:
Karma (Object qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्, द्वितीया, एकवचनम्; (विस्मयम् इति विशेषणम्)
चक्रुःdid/experienced
चक्रुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्
समस्ताःall, entire
समस्ताः:
Karta (Subject qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootसमस्त (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गम्, प्रथमा (Nominative), बहुवचनम्; (देवयोषितः इति विशेषणम्)
देवयोषितःdivine women (apsarases etc.)
देवयोषितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेव + योषित् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गम्, प्रथमा (Nominative/कर्ता), बहुवचनम्
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम/प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्, प्रथमा, एकवचनम्
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपातः (conjunction)
सर्वेश्वरःLord of all
सर्वेश्वरः:
Karta (Subject qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeNoun
Rootसर्व + ईश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्, प्रथमा, एकवचनम्; (सः इति पदस्य विशेषणम्)
शैलान्mountains
शैलान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशैल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्, द्वितीया (Accusative), बहुवचनम्
पादपान्trees
पादपान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपादप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्, द्वितीया, बहुवचनम्
सागरान्oceans
सागरान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसागर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्, द्वितीया, बहुवचनम्
भुवम्earth/world
भुवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootभू (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गम्, द्वितीया, एकवचनम्

Mārkaṇḍeya (narration)

Tirtha: Revā (Narmadā)

Type: kshetra

Scene: Celestial women gaze in astonishment as the Lord of all is shown as the container of mountains, forests, oceans, and earth—nature-elements orbiting or resting within His luminous being, suggesting a cosmic withdrawal into unity.

S
Sarveśvara
D
Devayoṣitaḥ (celestial women)

FAQs

Awe (vismaya) is a natural response to recognizing the Lord as the all-containing ground of the world.

No particular tīrtha is stated; this is part of the Revā-khaṇḍa’s devotional-cosmic narrative.

None.