Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Vayaviya Samhita, Shloka 39

मन्त्रसिद्ध्यर्थं गुरुपूजा–आज्ञा–पौरश्चर्यविधिः / Guru-Authorization, Offerings, and Puraścaraṇa for Mantra-Siddhi

अंगुष्ठं मोक्षदं विद्यात्तर्जनीं शत्रुनाशिनीम् । मध्यमां धनदां शांतिं करोत्येषा ह्यनामिका । अष्टोत्तरशतं माला तत्र स्यादुत्तमोत्तमा । शतसंख्योत्तमा माला पञ्चाशद्भिस्तु मध्यमा

aṃguṣṭhaṃ mokṣadaṃ vidyāttarjanīṃ śatrunāśinīm | madhyamāṃ dhanadāṃ śāṃtiṃ karotyeṣā hyanāmikā | aṣṭottaraśataṃ mālā tatra syāduttamottamā | śatasaṃkhyottamā mālā pañcāśadbhistu madhyamā

พึงรู้ว่า นิ้วหัวแม่มือเป็นผู้ประทานโมกษะ และนิ้วชี้เป็นผู้ทำลายศัตรู นิ้วกลางประทานทรัพย์ ส่วน นิ้วนางนำความสงบมาโดยแท้ ในการปฏิบัตินี้ ประคำ 108 เม็ดเป็นยอดแห่งยอด ประคำ 100 เม็ดจัดว่ายอดเยี่ยม และประคำ 50 เม็ดเป็นชั้นกลาง

aṃguṣṭhamthumb
aṃguṣṭham:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootaṃguṣṭha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया एकवचनम् (कर्म)
mokṣadamgranting liberation
mokṣadam:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootmokṣa-da (प्रातिपदिक; मोक्ष + द)
Formतत्पुरुषसमासः (षष्ठी-तत्पुरुषः: मोक्षस्य द); नपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, द्वितीया एकवचनम्; ‘अंगुष्ठम्’ इत्यस्य विशेषणम्
vidyātone should know
vidyāt:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√vid (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष, एकवचनम्
tarjanīmindex finger
tarjanīm:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottarjanī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचनम्
śatru-nāśinīmdestroyer of enemies
śatru-nāśinīm:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootśatru-nāśinī (प्रातिपदिक; शत्रु + नाशिनी)
Formतत्पुरुषसमासः (षष्ठी: शत्रूणां नाशिनी); स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचनम्; ‘तर्जनीम्’ इत्यस्य विशेषणम्
madhyamāmmiddle finger
madhyamām:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootmadhyamā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचनम्
dhanadāmgiver of wealth
dhanadām:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootdhana-dā (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः; स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचनम्; ‘मध्यमाम्’ इत्यस्य विशेषणम्
śāntimpeace
śāntim:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootśānti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया एकवचनम्
karotiproduces/makes
karoti:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√kṛ (धातु)
Formलट् (present), प्रथमपुरुष, एकवचनम्
eṣāthis (finger)
eṣā:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootetad (सर्वनाम/प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचनम्
hiindeed/for
hi:
Avyaya (अव्यय)
TypeIndeclinable
Roothi (अव्यय)
Formअव्ययम्; निपातः (emphasis/causal)
anāmikāring finger
anāmikā:
Samānādhikaraṇa (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootanāmikā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचनम्; apposition to eṣā
aṣṭa-uttara-śatamone hundred and eight
aṣṭa-uttara-śatam:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootaṣṭa-uttara-śata (प्रातिपदिक; अष्ट + उत्तर + शत)
Formतत्पुरुषसमासः (संख्यावाचकः: शतं यस्य उत्तरं अष्ट); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा एकवचनम्; ‘माला’ इत्यस्य विशेषणम्
mālārosary
mālā:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootmālā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचनम्
tatrathere/in that case
tatra:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottatra (अव्यय)
Formअव्ययम्; देशवाचक-अव्ययम् (locative adverb)
syātwould be
syāt:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√as (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष, एकवचनम्
uttamottamābest of the best
uttamottamā:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootuttama-uttamā (प्रातिपदिक; उत्तम + उत्तमा)
Formकर्मधारयसमासः (उत्तमेषु उत्तमा); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचनम्; ‘माला’ इत्यस्य विशेषणम्
śata-saṃkhyā-uttamāexcellent with a count of one hundred
śata-saṃkhyā-uttamā:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootśata-saṃkhyā-uttamā (प्रातिपदिक; शत + संख्या + उत्तमा)
Formतत्पुरुषसमासः (शतसंख्या = hundred-count; तस्य उत्तमा); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचनम्; ‘माला’ इत्यस्य विशेषणम्
mālārosary
mālā:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootmālā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचनम्
pañcāśadbhiḥwith fifty
pañcāśadbhiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeAdjective
Rootpañcāśat (संख्याशब्द/प्रातिपदिक)
Formसंख्याविशेषणम्; तृतीया बहुवचनम् (instrumental plural used with implied ‘akṣaiḥ’/beads)
tubut
tu:
Avyaya (अव्यय)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्ययम्; निपातः
madhyamāmiddling/medium
madhyamā:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootmadhyamā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचनम्; ‘माला’ इत्यस्य विशेषणम्

Suta Goswami

Tattva Level: pashu

Shiva Form: Dakṣiṇāmūrti

S
Shiva

FAQs

It teaches disciplined mantra-japa as a Shaiva sadhana: the body and its instruments (fingers and mala) are sanctified for inner purification, leading toward śānti and ultimately mokṣa through Shiva’s grace (Pati).

Japa—commonly of the Panchākṣarī “Om Namaḥ Śivāya”—is a direct form of Saguna Shiva worship, often performed before the Shiva-linga with devotion; the verse standardizes the practical method (mala counts and finger-associations) that supports steady concentration.

Mantra repetition using a mālā, ideally of 108 beads (or 100/50 as alternatives), with mindful counting; it also implies finger-based counting/nyāsa-style awareness where each finger is contemplated for a specific spiritual fruit (mokṣa, obstacle-removal, prosperity, peace).