Previous Verse
Next Verse

Shloka 44

इन्द्रजित्-वधः

The Slaying of Indrajit

तामापततनींसम्प्रेक्ष्यसुमित्रानन्दवर्धनः ।।।।चिच्छेदनिशितैर्बाणैर्धशथापातयद्भुवि ।

tām āpatantīṃ samprekṣya sumitrānandavardhanaḥ | ciccheda niśitair bāṇair daśadhā pātayad bhuvi ||

ครั้นเห็นศักตินั้นพุ่งเข้ามา ลักษมณะ—ผู้เพิ่มพูนความปีติแก่สุมิตรา—ก็ใช้ศรคมกริบตัดเป็นสิบท่อน แล้วทำให้ตกลงสู่พื้นดิน

ताम्that (weapon)
ताम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्; सर्वनाम
आपतन्तीम्falling/coming towards
आपतन्तीम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootआ + पत् (धातु) → आपतन्ती (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; वर्तमानकृदन्तः (शतृ/Present participle)
सम्प्रेक्ष्यhaving observed
सम्प्रेक्ष्य:
पूर्वकाल (Prior action/पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootसम् + प्र + ईक्ष् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (Gerund/Absolutive)
सुमित्रानन्दवर्धनःLakshmana, increaser of Sumitra’s joy
सुमित्रानन्दवर्धनः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुमित्रा + आनन्द + वर्धन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषः: सुमित्रायाः आनन्दस्य वर्धनः (Lakshmana)
चिच्छेदcut / split
चिच्छेद:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootछिद् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्
निशितैःwith sharp
निशितैः:
करण (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootनिशित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः (3rd/Instrumental), बहुवचनम्
बाणैःarrows
बाणैः:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootबाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
दशधाinto ten parts
दशधा:
क्रियाविशेषण (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootदशधा (अव्यय)
Formअव्ययम्; प्रकारवाचक (adverb of manner)
पातयत्caused to fall
पातयत्:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootपत् (धातु) + णिच् (causative)
Formलङ्-लकारः (Imperfect/Past), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; णिजन्त (causative)
भुविon the ground
भुवि:
अधिकरण (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootभू (प्रातिपदिक: भूमि)
Formस्त्रीलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः (7th/Locative), एकवचनम्

Observing the javelin coming towards him, Lakshmana, the delight of Raghus and enhancer of Sumithra's joy, split it into ten pieces, which had fallen on the ground.

L
Lakṣmaṇa
S
Sumitrā
A
arrows

FAQs

Protection of the righteous side through skill and vigilance: Lakṣmaṇa embodies disciplined strength used defensively—neutralizing danger without panic.

Indrajit’s hurled javelin is intercepted mid-flight by Lakṣmaṇa, who fragments it before it can strike.

Alertness and mastery (samyak-prayoga): precise, controlled use of force in a crisis.