Previous Verse
Next Verse

Shloka 59

इन्द्रजितः ब्रह्मास्त्र-यागः तथा वानरसेनाविध्वंसः

Indrajit’s Brahmastra Rite and the Crushing of the Vanara Host

ततोज्वलनसङ्काशैश्शरैर्वानरयूथपाः ।ताडिताश्शक्रजिद्बाणैःप्रफुल्लाइवकिंशुकाः ।।।।

tato jvalanasaṅkāśaiḥ śarair vānarayūthapāḥ |

tāḍitāḥ śakrajidbāṇaiḥ praphullā iva kiṃśukāḥ ||

ครั้นแล้ว บรรดาหัวหน้าหมู่วานรถูกศรของอินทรชิตซึ่งส่องประกายดุจเปลวไฟกระหน่ำใส่ จึงดูประหนึ่งต้นกิมศุกะที่บานสะพรั่งเต็มดอก

ततःthen
ततः:
क्रियाविशेषणम् (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्ययम् (adverb)
ज्वलन-सङ्काशैःfire-like
ज्वलन-सङ्काशैः:
विशेषणम् (Adjectival to Karaṇa)
TypeAdjective
Rootज्वलन (प्रातिपदिक) + सङ्काश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-बहुवचनम् (Instrumental plural, masc.); विशेषणम् (of शरैः)
शरैःby arrows
शरैः:
करणम् (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootशर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-बहुवचनम् (Instrumental plural, masc.)
वानर-यूथपाःVanara troop-leaders
वानर-यूथपाः:
कर्मणि कर्तृवत्/अनुभोक्ता (Patient/affected subjects)
TypeNoun
Rootवानर (प्रातिपदिक) + यूथप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम् (Nominative plural, masc.)
ताडिताःstruck
ताडिताः:
विशेषणम् (Predicate adjective of vānarayūthapāḥ)
TypeAdjective
Rootताड् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP); पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम् (Nom. pl. masc.); कर्मणि (passive sense)
शक्रजित्-बाणैःby Indrajit’s arrows
शक्रजित्-बाणैः:
करणम् (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootशक्रजित् (प्रातिपदिक) + बाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-बहुवचनम् (Instrumental plural, masc.)
प्रफुल्लाःin full bloom
प्रफुल्लाः:
विशेषणम् (Predicate adjective)
TypeAdjective
Rootप्रफुल्ल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम् (Nom. pl. masc.); उपमान-विशेषणार्थे (as in simile)
इवlike
इव:
उपमा-सूचक (Simile marker)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमावाचक-अव्ययम् (simile particle)
किंशुकाःkimsuka trees
किंशुकाः:
उपमानम् (Upamāna)
TypeNoun
Rootकिंशुक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम् (Nominative plural, masc.); उपमानम् (standard of comparison)

Struck by Indrajith's arrows, the (bodies of) Vanara troops were glowing like Kimsuka trees (red in colour) bearing flowers.

I
Indrajit (Śakrajit)
V
Vanara troop-leaders (yūthapāḥ)
K
Kiṃśuka tree

FAQs

The verse uses beauty-imagery to depict suffering, reminding that dharma requires seeing beyond spectacle to the real cost of violence.

Vanara commanders are hit by fiery-looking arrows, and the battlefield takes on a vivid, red-flowering appearance.

The troop-leaders’ prominence and willingness to stand at the front is implied, even as they are wounded.