यदि वा मन्येत प्रत्यादेयं प्रकृतिकोपकं दीर्घकालं महाक्षयव्ययमल्पमनर्थानुबन्धमकल्यमधर्म्यं मध्यमोदासीनविरुद्धं मित्रोपघातकं वा कार्यं परः साधयिष्यति विपरीतमहमित्येतस्मिन्विशेषे परिपणितार्थं संधिमुपेयात् ॥ कZ_०७.६.१० ॥
yadi vā manyeta pratyādeyaṃ prakṛtikopakaṃ dīrghakālaṃ mahākṣayavyayam alpam anarthānubandham akalyam adharmyaṃ madhyamodāsīnaviruddhaṃ mitropaghātakaṃ vā kāryaṃ paraḥ sādhayiṣyati viparītam aham ity etasmin viśeṣe paripaṇitārthaṃ saṃdhim upeyāt
หากเขาเห็นว่าฝ่ายตรงข้ามจะทำให้สำเร็จซึ่งกิจ/เป้าหมายที่ (i) อาจถูกย้อนกลับได้ (ii) ยั่วยุองค์ประกอบของรัฐ (iii) ยืดเยื้อยาวนาน (iv) มีความสูญเสียและรายจ่ายมาก (v) ได้ผลประโยชน์น้อย (vi) มีผลร้ายตามมา (vii) อัปมงคลและอธรรม (viii) เป็นปฏิปักษ์ต่ออำนาจระดับกลางและอำนาจเป็นกลาง หรือ (ix) ทำร้ายพันธมิตร—ขณะที่ตนสามารถทำสิ่งตรงข้ามได้—ก็พึงอาศัยความได้เปรียบนี้เข้าทำสนธิสัญญาที่มีเงื่อนไขซึ่งต่อรองและคำนวณไว้แล้ว (paripaṇita)
When the opponent’s likely objective is strategically costly/unstable/illegitimate and harms one’s alliances and the wider balance, while one can achieve the opposite outcome—then treaty terms should be calculated and secured.
Because treaty choices are evaluated not only against the direct enemy but also against how they shift the regional balance and third-party reactions.