HomeUpanishadsAtmaVerse 20
Previous Verse
Next Verse

Verse 20

Atma

दैवेन नीयते देहो यथा कालोपभुक्तिषु ।

लक्ष्यालक्ष्यगतिं त्यक्त्वा यस्तिष्ठेत्केवलात्मना॥

शिव एव स्वयं साक्षादयं ब्रह्मविदुत्तमः ।

जीवन्नेव सदा मुक्तः कृतार्थो ब्रह्मवित्तमः॥

दैवेन । नीयते । देहः । यथा । काल-उपभुक्तिषु ।

लक्ष्य-अलक्ष्य-गतिम् । त्यक्त्वा । यः । तिष्ठेत् । केवल-आत्मना ॥

शिवः । एव । स्वयम् । साक्षात् । अयम् । ब्रह्म-विद्-उत्तमः ।

जीवन् । एव । सदा । मुक्तः । कृत-अर्थः । ब्रह्म-वित्-तमः ॥

daivena nīyate deho yathā kālopabhuktiṣu |

lakṣyālakṣya-gatiṃ tyaktvā yas tiṣṭhet kevalātmanā ||

śiva eva svayaṃ sākṣād ayaṃ brahmaviduttamaḥ |

jīvanneva sadā muktaḥ kṛtārtho brahmavittamaḥ ||

காலத்தில் நிகழும் போக-அனுபவங்களுக்காக தேகம் தெய்வவசத்தால் இழுத்துச் செல்லப்படுகிறது. லட்ச்ய-அலட்ச்யம் நோக்கிய ஓட்டத்தைத் துறந்து, கேவல ஆத்மஸ்வரூபமாக நிலைப்பவன்—அவனே நேரடியாகத் தானே சிவன்; அவனே உத்தம பிரம்மவித். வாழ்ந்தபடியே அவன் எந்நாளும் முக்தன், க்ருதார்த்தன்—பரம பிரம்மவித்தமன்.

The body is carried along by destiny for enjoyments/experiences in time. He who, abandoning movement toward the aimed-at and the not-aimed-at, stands as the Self alone—he is verily Śiva himself, directly; the highest knower of Brahman. Even while living he is always liberated, fulfilled—the supreme knower of Brahman.

Kevalātma-niṣṭhā; jīvanmukti; prārabdha exhaustion; non-dual Śiva/Brahman identityMahavakya: Directly consonant with Mahāvākya realization (identity): the liberated one is not other than Brahman/Śiva.AtharvaChandas: Anuṣṭubh (śloka-style)