Previous Verse
Next Verse

Shloka 10

Adhyaya 70: आदिसर्गः—महत्-अहङ्कार-तन्मात्रा-भूतसृष्टिः, ब्रह्माण्डावरणम्, प्रजासर्गः, त्रिमूर्ति-शैवाधिष्ठानम्

मनो महांस्तु विज्ञेयम् एकं तत्कारणं स्मृतम् समुत्पन्नं लिङ्गमात्रं क्षेत्रज्ञाधिष्ठितं हि तत्

mano mahāṃstu vijñeyam ekaṃ tatkāraṇaṃ smṛtam samutpannaṃ liṅgamātraṃ kṣetrajñādhiṣṭhitaṃ hi tat

Ум (манас) вместе с Махатом следует понимать как единое; его помнят как один причинный принцип. Из него возникает лишь тонкий «линга» — знак; и этот тонкий принцип воистину находится под владычеством Кшетраджни — Знающего Поле (Пати, Шивы).

मनः (manaḥ)mind
मनः (manaḥ):
महत् (mahat)the Great Principle, cosmic intellect
महत् (mahat):
तु (tu)indeed
तु (tu):
विज्ञेयम् (vijñeyam)to be known/understood
विज्ञेयम् (vijñeyam):
एकम् (ekam)one
एकम् (ekam):
तत् (tat)that
तत् (tat):
कारणम् (kāraṇam)cause/causal principle
कारणम् (kāraṇam):
स्मृतम् (smṛtam)remembered/declared in tradition
स्मृतम् (smṛtam):
समुत्पन्नम् (samutpannam)arisen/produced
समुत्पन्नम् (samutpannam):
लिङ्गमात्रम् (liṅga-mātram)only the subtle sign/mark (subtle body/indicator principle)
लिङ्गमात्रम् (liṅga-mātram):
क्षेत्रज्ञाधिष्ठितम् (kṣetrajña-adhiṣṭhitam)presided over/ensouled by the Knower of the Field
क्षेत्रज्ञाधिष्ठितम् (kṣetrajña-adhiṣṭhitam):
हि (hi)indeed
हि (hi):
तत् (tat)that.
तत् (tat):

Suta Goswami (narrating the teaching as received within the Linga Purana’s tattva discourse)