Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 23

जलाश्रयैस्तु विपुलैः पद्मिनीखण्डमण्डितम् । सितोत्पलैश्च संछन्नं नीलपीतैः सितारुणैः

jalāśrayaistu vipulaiḥ padminīkhaṇḍamaṇḍitam | sitotpalaiśca saṃchannaṃ nīlapītaiḥ sitāruṇaiḥ

Era adornado por vastas águas e por extensões de lagoas de lótus, coberto de nenúfares brancos e de lótus azuis, amarelos, brancos e rosados.

जलाश्रयैःwith water-reservoirs/ponds
जलाश्रयैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक) + आश्रय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; षष्ठी/सप्तमी-तत्पुरुषार्थः (‘जलस्य आश्रयाः’ = water-reservoirs)
तुindeed/but
तु:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय, अवधारण/विरोधसूचक (particle: ‘indeed/but’)
विपुलैःlarge/abundant
विपुलैः:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविपुल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; ‘जलाश्रयैः’ इत्यस्य विशेषणम्
पद्मिनीखण्डमण्डितम्adorned with patches of lotus-ponds
पद्मिनीखण्डमण्डितम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपद्मिनी (प्रातिपदिक) + खण्ड (प्रातिपदिक) + √मण्ड् (धातु)
Formकृदन्त (क्त/त-प्रत्ययान्त ‘मण्डित’), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; (पद्मिनी-खण्ड) षष्ठी-तत्पुरुषः (‘पद्मिन्याः खण्डम्’)
सितोत्पलैःwith white lotuses
सितोत्पलैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसित (प्रातिपदिक) + उत्पल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (उत्पल), तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; कर्मधारयः (‘सितानि उत्पलानि’)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
संछन्नम्covered/overspread
संछन्नम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्-√छद् (धातु)
Formकृदन्त (क्त/त-प्रत्ययान्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
नीलपीतैःwith blue and yellow (ones)
नीलपीतैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootनील (प्रातिपदिक) + पीत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग (सामान्यविशेषणरूपे), तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (‘नीलैः पीतैः च’)
सितारुणैःwith white and reddish (ones)
सितारुणैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootसित (प्रातिपदिक) + अरुण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग (सामान्यविशेषणरूपे), तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (‘सितैः अरुणैः च’)

Sūta (Lomaharṣaṇa) narrating to the sages (contextual deduction)

Tirtha: Padminī-sarovara clusters (within Revā setting)

Type: kund

Scene: Broad shimmering ponds dotted with lotus beds; white water-lilies and lotuses in blue, yellow, white, and rosy tones; reflections of trees and sky; pilgrims at the edge collecting water.

J
Jalāśaya (water bodies)
P
Padminī (lotus ponds)
U
Utpala (water-lily)

FAQs

Purity and auspiciousness are symbolized through clear waters and lotuses—external beauty reflecting inner sanctity.

The water-rich sacred forest/āśrama zone within the Vindhya setting of Revākhaṇḍa.

No explicit prescription; the imagery supports tīrtha themes where sacred waters are central to purification.