Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 9

तस्य मध्ये तु सुश्रोणि लिंगं पूर्वमुखं स्थितम् । तस्मिन्पाशुपताः सिद्धा अघोराद्या महर्षयः । अनेनैव शरीरेण गतास्ते शिवमन्दिरम्

tasya madhye tu suśroṇi liṃgaṃ pūrvamukhaṃ sthitam | tasminpāśupatāḥ siddhā aghorādyā maharṣayaḥ | anenaiva śarīreṇa gatāste śivamandiram

Di tengah-tengahnya, wahai yang berpinggul elok, berdirilah Liṅga menghadap ke timur. Di sana para maharṣi Pāśupata—Aghora dan yang lain—mencapai kesempurnaan siddhi, dan dengan tubuh ini juga mereka pergi ke kediaman Śiva.

तस्यof it/that
तस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम/प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; सर्वनाम
मध्येin the middle
मध्ये:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमध्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
तुbut, indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय (विरोध/अनुक्रम particle)
सुश्रोणिO fair-hipped one
सुश्रोणि:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसु-श्रोणि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन; कर्मधारय (सु + श्रोणि)
लिङ्गम्liṅga
लिङ्गम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootलिङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
पूर्व-मुखम्east-facing
पूर्व-मुखम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootपूर्व (प्रातिपदिक) + मुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; कर्मधारय (पूर्वं मुखं यस्य) विशेषण (qualifying लिङ्गम्)
स्थितम्situated, standing
स्थितम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootस्था (धातु) (कृदन्त: क्त/PPP)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle, क्त); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; विशेषण (qualifying लिङ्गम्)
तस्मिन्in that (place)
तस्मिन्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम/प्रातिपदिक)
Formसप्तमी (7th/Locative), एकवचन; सर्वनाम
पाशुपताःPāśupatas
पाशुपताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपाशुपत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
सिद्धाःaccomplished, perfected
सिद्धाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसिद्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; विशेषण (qualifying पाशुपताः)
अघोर-आद्याःbeginning with Aghora
अघोर-आद्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootअघोर (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; तत्पुरुष (अघोरः आदिः येषाम्) विशेषण (qualifying महर्षयः)
महर्षयःgreat sages
महर्षयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहर्षि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
अनेनby/with this
अनेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम/प्रातिपदिक)
Formतृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; सर्वनाम
एवindeed
एव:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय (अवधारण/emphasis)
शरीरेणwith the body
शरीरेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
गताःwent
गताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootगम् (धातु) (कृदन्त: क्त/PPP)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle, क्त) प्रयुक्तः; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; क्रियार्थे (finite sense: 'went')
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम/प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; सर्वनाम
शिव-मन्दिरम्Śiva’s temple
शिव-मन्दिरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशिव (प्रातिपदिक) + मन्दिर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (शिवस्य मन्दिरम्)

Śiva (addressing Devī)

Tirtha: Pūrvamukha-liṅga in Śrīmukha-vana (Prabhāsa)

Type: kshetra

Listener: Mahādevī/Devī (addressed as Suśroṇi)

Scene: In the forest’s heart stands an east-facing liṅga at sunrise; Pāśupata sages (Aghora and others) complete their sādhana; a visionary moment shows them rising, still embodied, toward a luminous Śiva-mandira in the sky.

Ś
Śiva
D
Devī
L
Liṅga (east-facing)
P
Pāśupatas
A
Aghora
Ś
Śiva-mandira
Ś
Śrīmukha-vana
P
Prabhāsa-kṣetra

FAQs

Intense devotion and yogic discipline at a consecrated Liṅga can grant siddhi so complete it is described as reaching Śiva’s abode in the very body.

The east-facing Liṅga situated in the center of Śrīmukha-vana within Prabhāsa-kṣetra.

While no step-by-step ritual is listed, the verse centers on Pāśupata practice and Liṅga-upāsanā as the means to siddhi.