Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 8

इति निगदितमेतद्भूतनाथेश्वरस्य प्रचुरकलिमलानां नाशनं पुण्यहेतुः । पठति च पुरुषो वा यः शृणोतीह भक्त्या सुरवरमहिमानं मुच्यते पातकौघैः

iti nigaditametadbhūtanātheśvarasya pracurakalimalānāṃ nāśanaṃ puṇyahetuḥ | paṭhati ca puruṣo vā yaḥ śṛṇotīha bhaktyā suravaramahimānaṃ mucyate pātakaughaiḥ

Demikianlah telah dinyatakan kisah tentang Bhūtanātheśvara—sebab kebajikan yang suci, yang memusnahkan kekotoran melimpah pada zaman Kali. Dan sesiapa yang dengan bhakti membacanya atau mendengarnya di sini, tentang kemuliaan dewa yang termulia itu, akan terlepas daripada timbunan dosa.

इतिthus
इति:
Sambandha (Discourse marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यर्थक-अव्यय (quotative particle)
निगदितम्has been stated
निगदितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनि+गद् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; विशेषणम्
एतत्this
एतत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; सर्वनाम
भूतनाथेश्वरस्यof Bhūtanātheśvara (Lord of beings)
भूतनाथेश्वरस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootभूत (प्रातिपदिक) + नाथ (प्रातिपदिक) + ईश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6), एकवचन; समासः—भूतानां नाथः (षष्ठी-तत्पुरुष) + ईश्वरः (कर्मधारय/तत्पुरुष), समस्तपदम्
प्रचुरकलिमलानाम्of abundant Kali-age impurities/sins
प्रचुरकलिमलानाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootप्रचुर (प्रातिपदिक) + कलि (प्रातिपदिक) + मल (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक (सामान्यतः), षष्ठी (6), बहुवचन; समासः—कलिमलानां प्रचुरत्वम्/प्रचुराणि कलिमलानि (कर्मधारय) → षष्ठी-बहुवचनरूपेण ‘...-आनाम्’
नाशनम्destruction
नाशनम्:
Karma (Predicate nominal/कर्म)
TypeNoun
Rootनाशन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन
पुण्यहेतुःa cause of merit
पुण्यहेतुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुण्य (प्रातिपदिक) + हेतु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; समासः—पुण्यस्य हेतुः (षष्ठी-तत्पुरुष)
पठतिreads/recites
पठति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootपठ् (धातु)
Formलट् (present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
पुरुषःa person
पुरुषः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुरुष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
वाor
वा:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-अव्यय (disjunctive particle)
यःwho
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; सम्बन्धवाचक-सर्वनाम (relative pronoun)
शृणोतिhears
शृणोति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formलट् (present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
इहhere
इह:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootइह (अव्यय)
Formदेश/कालवाचक-अव्यय (adverb: here/in this world)
भक्त्याwith devotion
भक्त्या:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootभक्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन
सुरवरमहिमानम्the glory of the best of gods
सुरवरमहिमानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुर (प्रातिपदिक) + वर (प्रातिपदिक) + महिमन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; समासः—सुराणां वरः (षष्ठी-तत्पुरुष) → सुरवर; सुरवरस्य महिमा (षष्ठी-तत्पुरुष)
मुच्यतेis freed
मुच्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट् (present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि/भावे प्रयोगः (is released)
पातकौघैःfrom heaps of sins
पातकौघैः:
Apadana (Ablative sense via Instrumental/अपादान)
TypeNoun
Rootपातक (प्रातिपदिक) + ओघ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन; समासः—पातकानाम् ओघः (षष्ठी-तत्पुरुष); तृतीया—अपादान/हेतौ (from/by)

Narratorial voice within the Māhātmya (phalaśruti-style conclusion)

Tirtha: Bhūtanātheśvara (mahimā narrative) in Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Scene: A devotional assembly in Prabhāsa where a narrator recites the Bhūtanātheśvara mahimā; listeners with folded hands feel sins dissolving; a subtle aura of purification pervades the scene.

B
Bhūtanātheśvara

FAQs

Devotional listening and recitation of a tīrtha-deity’s glory is itself a purifying practice that counters Kali-yuga negativity.

Prabhāsa-kṣetra through the glorification of Bhūtanātheśvara.

Śravaṇa (hearing) and pāṭha (reading/recitation) of the Māhātmya with devotion, stated to remove masses of sins.