Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 33

स मया नाशितस्तुभ्यं प्रहृष्टेनाधुना द्विज । एतज्ज्ञात्वा न कर्तव्यं सुवर्णहरणं पुनः

sa mayā nāśitastubhyaṃ prahṛṣṭenādhunā dvija | etajjñātvā na kartavyaṃ suvarṇaharaṇaṃ punaḥ

“Kini, wahai brāhmaṇa, Aku telah memusnahkannya untukmu dengan hati yang gembira. Mengetahui hal ini, janganlah sekali-kali mencuri emas lagi.”

सःthat (disease)
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; refers to कुष्ठव्याधिः
मयाby me
मया:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, तृतीया, एकवचन; कर्तृकरणे (agent)
नाशितःdestroyed/removed
नाशितः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeAdjective
Rootनाशय् (धातु, णिच् of नश्) → नाशित (कृदन्त)
Formकृदन्त (क्त), पुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; predicate to सः
तुभ्यम्for you
तुभ्यम्:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, चतुर्थी, एकवचन; सम्प्रदान
प्रहृष्टेनby (me) being delighted
प्रहृष्टेन:
Karana (Manner/करण-भाव)
TypeAdjective
Rootप्र-हृष् (धातु) → प्रहृष्ट (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formकृदन्त (क्त), पुल्लिङ्ग, तृतीया, एकवचन; मया इत्यस्य विशेषण (agent’s state)
अधुनाnow
अधुना:
Kala (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootअधुना (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb of time)
द्विजO twice-born
द्विज:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, संबोधन, एकवचन
एतत्this
एतत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ज्ञात्वा इति कर्म
ज्ञात्वाhaving known
ज्ञात्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootज्ञा (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund), ‘having known’
not
:
Pratishedha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपात (negation particle)
कर्तव्यम्to be done/should be done
कर्तव्यम्:
Vidhi (Obligation/विधि)
TypeAdjective
Rootकृ (धातु) → कर्तव्य (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formकृदन्त (तव्यत्, विधेय/obligatory), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; impersonal predicate ‘should be done’
सुवर्णहरणम्stealing of gold
सुवर्णहरणम्:
Karma (Object/topic of obligation)
TypeNoun
Rootसुवर्ण-हरण (प्रातिपदिक); सुवर्ण + हरण
Formतत्पुरुष-समास (सुवर्णस्य हरणम्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्तव्यम् इत्यस्य विषय (what is not to be done)
पुनःagain
पुनः:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formपुनरावृत्ति-वाचक-अव्यय (adverb)

Sahasrāṃśu (Sūrya, the Sun-god)

Scene: The deity, smiling with ‘prahṛṣṭa’ gladness, blesses the brāhmaṇa; the devotee’s body appears healed. The deity’s raised finger or teaching gesture underscores the warning against future gold theft.

S
Sahasrāṃśu
D
dvija (Brāhmaṇa)
S
suvarṇa-haraṇa (gold theft)

FAQs

Grace is meant to transform conduct: after relief is granted, one must renounce the root sin and live by dharma.

The setting is a Nāgarakhaṇḍa tīrtha episode centered on solar sanctity (Bhāskara context), though the verse itself does not name the site.

A moral injunction is given: never repeat gold theft; the implied prescription is ethical restraint (asteya) following purification.