Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 63

अद्यादि मानवः प्रातः स्नात्वा त्वत्र ह्रदे च यः । सावित्रेण च सूक्तेन मां दृष्ट्वा प्रपठिष्यति । तस्मै तत्स्यादसंदिग्धं यत्तवोक्तं मया द्विज

adyādi mānavaḥ prātaḥ snātvā tvatra hrade ca yaḥ | sāvitreṇa ca sūktena māṃ dṛṣṭvā prapaṭhiṣyati | tasmai tatsyādasaṃdigdhaṃ yattavoktaṃ mayā dvija

Mulai hari ini dan seterusnya, sesiapa yang pada waktu fajar mandi di tasik ini, lalu memandangku dan melantunkan Sukta Sāvitrī—kepadanya, wahai dwija, apa yang telah kuucapkan kepadamu akan berlaku tanpa keraguan.

अद्यtoday
अद्य:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअद्य (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (today)
आदिfrom today onward
आदि:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootआदि (प्रातिपदिक/अव्ययवत्)
Formअव्यय; आरम्भार्थक (beginning/and so on); अत्र ‘अद्यादि’ इति समुच्चयार्थे
मानवःa man
मानवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमानव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा; एकवचन
प्रातःin the morning
प्रातः:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootप्रातः (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (in the morning)
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु)
Formक्त्वान्त; पूर्वकालिक क्रिया
तुindeed
तु:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/विरोधसूचक (but/indeed)
अत्रhere
अत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formअव्यय; स्थानवाचक (here)
ह्रदेin the lake
ह्रदे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootह्रद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सप्तमी (7th/Locative); एकवचन
and
:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
यःwho
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा; एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative pronoun)
सावित्रेणwith the Sāvitra (Gāyatrī)
सावित्रेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसावित्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग (प्रयोगे नपुंसकं सामान्यं); तृतीया (3rd/Instrumental); एकवचन
and
:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
सूक्तेनwith a hymn
सूक्तेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसूक्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; तृतीया; एकवचन
माम्me
माम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया; एकवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वान्त; पूर्वकालिक क्रिया
प्रपठिष्यतिwill recite forth
प्रपठिष्यति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + पठ् (धातु)
Formलृट्; प्रथमपुरुष; एकवचन; परस्मैपद
तस्मैto him
तस्मै:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; चतुर्थी (4th/Dative); एकवचन
तत्that (result)
तत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया; एकवचन
स्यात्would be / will be
स्यात्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative); प्रथमपुरुष; एकवचन; परस्मैपद
असंदिग्धम्undoubted, certain
असंदिग्धम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootअ (नञ्) + संदिग्ध (प्रातिपदिक)
Formनञ्-समास/उपसर्गजन्य निषेध; नपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया; एकवचन; विशेषण
यत्that which
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया; एकवचन; सम्बन्धसूचक
तवof you / your
तव:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th/Genitive); एकवचन
उक्तम्said
उक्तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle); नपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया; एकवचन
मयाby me
मया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतृतीया; एकवचन
द्विजO twice-born (brahmin)
द्विज:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सम्बोधन (Vocative/8th); एकवचन

Sūrya (Āditya)

Type: hrada

Listener: A dvija (addressed as ‘dvija’)

Scene: A pilgrim at sunrise steps into a lotus-filled lake; after bathing, he stands with wet hair, hands in añjali before a visible deity-form; as he recites Sāvitrī, a solar disc and mantra-syllables radiate outward, encircling him.

S
Sūrya
S
Sāvitrī (Gāyatrī)

FAQs

Tīrtha-snānā combined with mantra-recitation and direct devotion (darśana) yields assured spiritual fruit.

A sacred hrada (lake) within the Nāgarakhaṇḍa’s Tīrthamāhātmya, especially efficacious for Sūrya-upāsanā.

Dawn bathing (prātaḥ-snānā) in the lake, followed by recitation of the Sāvitrī hymn while beholding Sūrya.