Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 22

अन्ये तत्रैव कुर्वंति नित्यकृत्यानि ये द्विजाः । तथान्ये दूरमासाद्य तीर्थं दृष्ट्वा मनोहरम्

anye tatraiva kurvaṃti nityakṛtyāni ye dvijāḥ | tathānye dūramāsādya tīrthaṃ dṛṣṭvā manoharam

Sebahagian dvija melakukan nitya-kṛtya, kewajipan harian, di situ juga; yang lain pula datang dari jauh, lalu menyaksikan tīrtha yang menawan itu.

अन्येothers
अन्ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (there)
एवindeed, just
एव:
Sambandha (Particle)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (emphasis)
कुर्वन्तिthey do, perform
कुर्वन्ति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलट्-लकार (Present), परस्मैपद; प्रथमपुरुष, बहुवचन; धातु: कृ (करणे)
नित्यकृत्यानिdaily duties
नित्यकृत्यानि:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनित्य (प्रातिपदिक) + कृत्य (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय (नित्यं कृत्यानि); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), बहुवचन
येwho
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; यद्-शब्द (relative pronoun)
द्विजाःtwice-born (Brahmins)
द्विजाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
तथाthus
तथा:
Adhikarana (Manner/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक (thus)
अन्येothers
अन्ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
दूरम्far (away)
दूरम्:
Adhikarana (Manner/Extent)
TypeIndeclinable
Rootदूर (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाववत् क्रियाविशेषण-प्रयोग (adverbial accusative); ‘दूरम्’ = दूरदेशे/दूरात् (far)
आसाद्यhaving reached
आसाद्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootआ + सद् (धातु)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund/ल्यप्); धातु: सद् (सीदने/आसादने), उपसर्ग: आ
तीर्थम्sacred place
तीर्थम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund); धातु: दृश् (दर्शने)
मनोहरम्charming, delightful
मनोहरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमनोहर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषण (तीर्थम् इत्यस्य)

Narrator

Type: ghat

Scene: At the same tīrtha, one group of brāhmaṇas performs sandhyā and daily rites with water pots and kuśa; another group arrives dusty from travel, gazing in delight at the beautiful ford and its ghāṭas.

T
Tīrtha
D
Dvijas

FAQs

Pilgrimage does not replace daily dharma; sacred travel is meant to harmonize with nitya-karmas and reverent tīrtha-darśana.

The tīrtha is described as “manohara” (charming) but is not named in this verse.

Nitya-kṛtyas (daily obligatory rites) performed on-site, alongside tīrtha-darśana (reverent viewing of the sacred place).