Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 61

तस्यां निशायां व्युष्टायामृषभो योगिनां वरः । चंद्रांगदं समागत्य सीमंतिन्याः पतिं नृपम्

tasyāṃ niśāyāṃ vyuṣṭāyāmṛṣabho yogināṃ varaḥ | caṃdrāṃgadaṃ samāgatya sīmaṃtinyāḥ patiṃ nṛpam

Apabila malam itu berlalu dan fajar menyingsing, Ṛṣabha—yang utama dalam kalangan yogi—datang menemui Raja Candrāṅgada, suami kepada Sīmantinī.

तस्याम्in that
तस्याम्:
Adhikarana (अधिकरण/locative)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; सर्वनाम
निशायाम्in the night
निशायाम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootनिशा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
व्युष्टायाम्when it had passed/dawned
व्युष्टायाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeVerb
Rootवि + वस् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (PPP) ‘व्युष्ट’ = ‘dawned/ended’; स्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; ‘निशायाम्’ इति विशेषणम्
ऋषभःṚṣabha (a sage)
ऋषभः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootऋषभ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
योगिनाम्of yogins
योगिनाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootयोगिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
वरःthe best
वरः:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootवर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘ऋषभः’ इति विशेष्यस्य विशेषणार्थे (श्रेष्ठः)
चन्द्राङ्गदम्Candrāṅgada (name of the king)
चन्द्राङ्गदम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootचन्द्राङ्गद (प्रातिपदिक) = चन्द्र + अङ्गद
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मपद
समागत्यhaving come/arrived
समागत्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + आ + गम् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययभाव (gerund); पूर्वकालिक क्रिया
सीमन्तिन्याःof the wife (lady)
सीमन्तिन्याः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसीमन्तिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
पतिम्husband, lord
पतिम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootपति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
नृपम्king
नृपम्:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘पतिम्’ इति विशेष्यस्य समानााधिकरणम्

Purāṇic narrator (contextual; likely Sūta-style narration)

Scene: At dawn, a radiant yogin Ṛṣabha arrives at the palace; the king rises to greet him; morning light and sacred calm fill the hall.

Ṛṣabha
C
Candrāṅgada
S
Sīmantinī

FAQs

In Purāṇic dharma, enlightened sages approach rulers to guide them—spiritual wisdom is meant to direct worldly power.

No tīrtha is named in this verse; it sets up a sage–king encounter.

None explicitly; the verse introduces Ṛṣabha’s arrival.