Previous Verse
Next Verse

Shloka 33

इन्द्रजित्-लक्ष्मणयुद्धम् तथा वानरप्रोत्साहनम्

Indrajit–Lakshmana Battle and the Rallying of the Vanaras

लक्ष्मणोरावणिंप्राप्यरावणिश्चापिलक्ष्मणम् ।अव्यवस्थाभवत्युग्राताभ्यामन्योन्यविग्रहे ।।।।

lakṣmaṇo rāvaṇiṃ prāpya rāvaṇiś cāpi lakṣmaṇam | avyavasthā bhavaty ugrā tābhyām anyonya-vigrahe ||

Tatkala Lakṣmaṇa bertemu Rāvaṇi (Indrajit), dan Rāvaṇi pula berhadapan dengan Lakṣmaṇa, timbullah kekacauan yang dahsyat dalam serangan balas mereka—tidak lagi jelas siapa menundukkan siapa.

ताभ्याम्by those two
ताभ्याम्:
करण (Karaṇa/Agent-instrument)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया, द्विवचनम्
उभाभ्याम्by both
उभाभ्याम्:
करण-विशेषण (Qualifier of instrument)
TypeAdjective
Rootउभ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया, द्विवचनम्; ताभ्याम् इति विशेषणम्
तरसाswiftly, with force
तरसा:
क्रियाविशेषण (Manner)
TypeNoun
Rootतरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गम्, तृतीया, एकवचनम्; क्रियाविशेषणवत् (instrumental of manner)
प्रसृष्टैःreleased/shot forth
प्रसृष्टैः:
करण-विशेषण (Qualifier of instrument)
TypeAdjective
Rootप्र-√सृज् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (past passive participle) 'प्रसृष्ट'; पुंलिङ्गः, तृतीया, बहुवचनम्; विशिखैः विशेषणम्
विशिखैःwith arrows
विशिखैः:
करण (Instrument)
TypeNoun
Rootविशिख (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया, बहुवचनम्
शितैःsharp
शितैः:
करण-विशेषण (Qualifier of instrument)
TypeAdjective
Rootशित (प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP) 'शित' (whetted); पुंलिङ्गः, तृतीया, बहुवचनम्; विशिखैः विशेषणम्
निरन्तरम्continuously, without gap
निरन्तरम्:
क्रियाविशेषण (Manner)
TypeIndeclinable
Rootनिरन्तरम् (अव्यय)
Formअव्ययम्; प्रकारवाचक-क्रियाविशेषणम्
इवas if
इव:
उपमा-सूचक (Comparative marker)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमार्थक-अव्ययम्
आकाशम्the sky
आकाशम्:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootआकाश (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गम्, प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्; अत्र प्रथमा (subject)
बभूवbecame
बभूव:
क्रिया (Main verb)
TypeVerb
Root√भू (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
तमसाby darkness
तमसा:
करण (Instrument)
TypeNoun
Rootतमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गम्, तृतीया, एकवचनम्
आवृतम्covered
आवृतम्:
कर्ता-विशेषण (Qualifier of subject)
TypeAdjective
Rootआ-√वृ (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (PPP) 'आवृत'; नपुंसकलिङ्गम्, प्रथमा, एकवचनम्; आकाशस्य विशेषणम्

As Lakshmana was meeting Indrajith and Indrajith was reaching out to Lakshmana, confusion prevailed about who was hitting whom?

L
Lakṣmaṇa
R
Rāvaṇi (Indrajit)

FAQs

The verse highlights the dharmic need for discernment (viveka): in violent confrontation, confusion can dominate; righteousness requires steadiness of mind so action does not become blind chaos.

The duel between Lakṣmaṇa and Indrajit becomes so intense that the battlefield perception of advantage and impact turns uncertain.

Steadfastness amid confusion—holding one’s duty and focus even when outcomes are unclear.