Previous Verse
Next Verse

Shloka 58

त्रिशिरा–देवान्तक–महोदर–मत्त

महापार्श्व) वधः | Slaying of Trisira, Devantaka, Mahodara, and Matta (Mahaparsva

स संज्ञांप्राप्यसुचिरादृषभोवानरर्षभः ।क्रुद्धोविस्फुरमाणौष्ठोमहापार्श्वमुदैक्षत ।।।।

sa saṃjñāṃ prāpya sucirād ṛṣabho vānararṣabhaḥ |

kruddho visphuramāṇauṣṭho mahāpārśvam udaikṣata ||6.70.58||

Setelah lama kemudian, Ṛṣabha—vānara terunggul—kembali sedar; dengan murka dan bibir bergetar, dia menatap Mahāpārśva.

सःhe
सः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
संज्ञाम्consciousness
संज्ञाम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootसंज्ञा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
प्राप्यhaving regained
प्राप्य:
पूर्वकाल (Prior action)
TypeIndeclinable
Rootआप् (धातु) + प्र- (उपसर्ग) → प्राप्य (ल्यप्)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्यय (Gerund)
सुचिरात्after a long time
सुचिरात्:
काल (Time)
TypeIndeclinable
Rootसु-चिर (प्रातिपदिक; उपसर्गपूर्वक)
Formकालवाचक-अव्यय (adverbial ablative usage)
ऋषभःR̥ṣabha
ऋषभः:
कर्ता (Karta/Subject; apposition)
TypeNoun
Rootऋषभ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
वानरर्षभःbull among Vanaras
वानरर्षभः:
कर्ता (Karta/Subject; apposition)
TypeNoun
Rootवानर-ऋषभ (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
क्रुद्धःangry
क्रुद्धः:
कर्तृविशेषण (Subject-qualifier)
TypeAdjective
Rootक्रुध् (धातु) → क्रुद्ध (कृदन्त, क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त (PPP)
विस्फुरमाणौष्ठःwith quivering lips
विस्फुरमाणौष्ठः:
कर्तृविशेषण (Subject-qualifier)
TypeAdjective
Rootविस्फुरमाण-ओष्ठ (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; शानच्-प्रत्ययान्त (present middle participle) + तत्पुरुषः (विस्फुरमाणौ ओष्ठौ यस्य)
महापार्श्वम्Mahāpārśva
महापार्श्वम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootमहापार्श्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
उदैक्षतlooked at / fixed his gaze on
उदैक्षत:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootईक्ष् (धातु) + उद्- (उपसर्ग)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद

Regaining consciousness after a long time the monkey chief, Rshaba, was angry, his lips quivering as he was, ran to Mahaparsva.

Ṛṣabha
M
Mahāpārśva

FAQs

The verse shows resilience after collapse; ethically, it also warns that righteous struggle must not become mere vengeance—anger arises naturally, but dharma requires it be governed.

Though badly wounded and unconscious for a time, Ṛṣabha recovers and refocuses on his opponent, Mahāpārśva.

Resilience and determination—returning to duty even after severe injury.