Previous Verse
Next Verse

Shloka 29

त्रिशिरा-प्रबोधनम् तथा नरान्तक-वधः

Trisira’s Counsel and the Slaying of Naranthaka

हयमुच्चैश्श्रवःप्रख्यंश्वेतंकनकभूषणम् ।मनोजवंमहाकायमारुरोहनरान्तकः ।।।।

hayam Uccaiḥśravaḥprakhyaṃ śvetaṃ kanakabhūṣaṇam |

manojavaṃ mahākāyam ārurōha Narāntakaḥ ||

Narāntaka pun menaiki seekor kuda putih besar, termasyhur seperti Uccaiḥśravas, berhias emas, dan sepantas lintasan fikiran.

हयम्horse
हयम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootहय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
उच्चैःश्रवःप्रख्यम्famed as Uccaiḥśravas
उच्चैःश्रवःप्रख्यम्:
कर्म-विशेषण (Qualifier of object)
TypeAdjective
Rootउच्चैःश्रवस्-प्रख्य (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष: उच्चैःश्रवसः प्रख्यः (renowned as Uccaiḥśravas); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; हयस्य विशेषण
श्वेतम्white
श्वेतम्:
कर्म-विशेषण (Qualifier of object)
TypeAdjective
Rootश्वेत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; हयस्य विशेषण
कनकभूषणम्adorned with gold ornaments
कनकभूषणम्:
कर्म-विशेषण (Qualifier of object)
TypeAdjective
Rootकनक-भूषण (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष: कनकेन भूषणम्/भूषितम् (adorned with gold); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; हयस्य विशेषण
मनोजवम्swift as thought
मनोजवम्:
कर्म-विशेषण (Qualifier of object)
TypeAdjective
Rootमनस्-जव (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष: मनसः इव जवः यस्य (swift as thought); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; हयस्य विशेषण
महाकायम्huge-bodied
महाकायम्:
कर्म-विशेषण (Qualifier of object)
TypeAdjective
Rootमहा-काय (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय: महान् कायः (huge-bodied); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; हयस्य विशेषण
आरुरोहmounted
आरुरोह:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Rootरुह् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
नरान्तकःNarantaka
नरान्तकः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootनरान्तक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

Naranthaka, mounted on Uchaisrava, the white horse, decked in gold, was swift as thought in speed.

N
Narāntaka

FAQs

Dharma here is implicit through preparedness: entering a righteous or unrighteous war still demands discipline, readiness, and mastery of resources—qualities that determine the moral weight and consequences of action.

A named rākṣasa champion, Narāntaka, arms himself and mounts a famed, splendid horse as the battle formations are readied.

Śaurya (valor) coupled with readiness—swift mobilization and confident entry into combat.