Previous Verse
Next Verse

Shloka 18

राघव-रावणयोः घोर-द्वैरथ-युद्धम्

The Fierce Chariot-Duel of Rama and Ravana

मायाविहितमेतत्तुशस्त्रवर्षमपातयत् ।।6.109.18।।सहस्रशस्तदाबाणानश्रान्तहृदयोद्यमः ।

māyā-vihitam etat tu śastra-varṣam apātayat |

sahasraśas tadā bāṇān aśrānta-hṛdayodyamaḥ ||6.109.18||

Dengan tekad dan usaha yang tidak mengenal letih, dia menurunkan hujan senjata yang dibentuk oleh sihir, melepaskan anak panah beribu-ribu banyaknya.

गदाःmaces
गदाः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootगदा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचनम् (सूची/समुच्चय)
and
:
Conjunction (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
परिघान्iron bars
परिघान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपरिघ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया, बहुवचनम् (सूची)
and
:
Conjunction (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम्
एवalso/indeed
एव:
Particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-निपातः
चक्राणिdiscus-weapons
चक्राणि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootचक्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचनम् (सूची)
मुसलानिclubs
मुसलानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमुसल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचनम् (सूची)
and
:
Conjunction (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम्
गिरिशृङ्गाणिmountain peaks
गिरिशृङ्गाणि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootगिरि + शृङ्ग (प्रातिपदिकानि)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः ('mountain-peaks'); नपुंसकलिङ्गः, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचनम्
वृक्षान्trees
वृक्षान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवृक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, द्वितीया, बहुवचनम्
and
:
Conjunction (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम्
तथाalso
तथा:
Adverbial (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formसमुच्चय/प्रकारवाचक-अव्ययम् (thus/also)
शूलपरश्वधान्tridents and axes
शूलपरश्वधान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशूल + परश्वध (प्रातिपदिकानि)
Formइतरेतर-द्वन्द्वः (copulative); पुंलिङ्गः, द्वितीया, बहुवचनम्

In that war, noisy, alarming, fearful loud noise of weapons of different kinds, in huge numbers, descended.

A
Arrows (bāṇa)

FAQs

Dharma values transparency and truth (satya); māyā in combat suggests deceptive power used to overwhelm rather than to uphold justice.

Rāvaṇa escalates by unleashing a magically generated barrage of weapons and countless arrows.

By contrast, the verse points to the danger of using power without satya—skill divorced from righteousness becomes manipulative force.