Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 58

योगस्वरूप-धारणा-समाधि-वर्णनम् (केशिध्वजोपदेशः)

बलित्रिभङ्गिना भुग्ननाभिना चोदरेण वै । प्रलम्बाष्टभुजं विष्णुमथवापि चतुर्भुजम् ॥ ५८ ॥

balitribhaṅginā bhugnanābhinā codareṇa vai | pralambāṣṭabhujaṃ viṣṇumathavāpi caturbhujam || 58 ||

विष्णूचे ध्यान त्रिभंगाच्या मनोहर मुद्रेत, किंचित वाकड्या नाभीसह व गोल उदरासह करावे—कधी दीर्घ अष्टभुज रूपाने, किंवा चतुर्भुज रूपानेही.

बलित्रिभङ्गिनाwith the triple-bend posture and folds (of the body)
बलित्रिभङ्गिना:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootबलि + त्रि + भङ्गिन् (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया विभक्ति, एकवचन; (त्रि-भङ्गिन्) बहुव्रीहि/कर्मधारय-प्रायः ‘त्रिभङ्गयुक्त’ + बलि-सम्बन्ध (तत्पुरुष)
भुग्ननाभिनाwith a slightly bent navel
भुग्ननाभिना:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootभुग्न + नाभि (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (भुग्ना नाभिः यस्य/यत्)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
उदरेणwith the belly/abdomen
उदरेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootउदर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया विभक्ति, एकवचन (instr sg)
वैindeed
वै:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थक/पादपूरण (emphatic particle)
प्रलम्बाष्टभुजम्eight-armed (with long arms)
प्रलम्बाष्टभुजम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रलम्ब + अष्ट + भुज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; (अष्टभुज) द्विगु (अष्टौ भुजाः यस्य) + प्रलम्ब-विशेषण (दीर्घ)
विष्णुम्Vishnu
विष्णुम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन (acc sg)
अथवाor else
अथवा:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथवा (अव्यय)
Formअव्यय; विकल्पार्थक (disjunctive particle)
अपिalso
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अप्यर्थ (also/even)
चतुर्भुजम्four-armed
चतुर्भुजम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootचतुर् + भुज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन; द्विगु-समास (चत्वारः भुजाः यस्य)

Narada

Vrata: none

Primary Rasa: bhakti

Secondary Rasa: adbhuta

V
Vishnu

FAQs

It teaches a concrete dhyāna (meditative visualization) of Viṣṇu’s form, using bodily marks as supports for concentration, leading the mind toward steadiness and mokṣa-oriented devotion.

By permitting meditation on Viṣṇu in either aṣṭabhuja or caturbhuja form, it affirms accessible personal devotion (saguṇa-upāsanā), where loving contemplation of the Lord’s form becomes a practical bhakti discipline.

It mainly reflects upāsanā and iconographic dhyāna practice rather than a Vedāṅga science; indirectly it aligns with ritual/meditative procedure (kalpa-style practicality) by prescribing a specific visualization for worship and japa.