Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 117

कषायैः पंचगव्यैश्च पंचामृतफलैस्तथा । तीर्थोदकैः समेतं तु मंत्रैः स्नानमथारभत्

kaṣāyaiḥ paṃcagavyaiśca paṃcāmṛtaphalaistathā | tīrthodakaiḥ sametaṃ tu maṃtraiḥ snānamathārabhat

പിന്നീട് അദ്ദേഹം കഷായങ്ങൾ, പഞ്ചഗവ്യം, ഫലങ്ങളോടുകൂടിയ പഞ്ചാമൃതം, തീർത്ഥോദകം എന്നിവയോടെ മന്ത്രോച്ചാരണമോടെ സ്നാനം ആരംഭിച്ചു।

कषायैःwith decoctions
कषायैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootkaṣāya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन; instrumental ‘with decoctions/astringent liquids’
पञ्चगव्यैःwith pañcagavya (five cow-products)
पञ्चगव्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootpañcagavya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन; द्विगुसमासः (पञ्च + गव्य) ‘five cow-products’
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
पञ्चामृतफलैःwith pañcāmṛta-fruits/ingredients
पञ्चामृतफलैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootpañcāmṛta (प्रातिपदिक) + phala (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन; तत्पुरुषः (पञ्चामृतस्य फलानि / पञ्चामृत-फल)
तथाalso
तथा:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottathā (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण (adverb) ‘also/likewise’
तीर्थोदकैःwith sacred waters
तीर्थोदकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Roottīrtha (प्रातिपदिक) + udaka (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन; तत्पुरुषः (तीर्थस्य उदकानि)
समेतम्accompanied/combined
समेतम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootsameta (कृदन्त-प्रातिपदिक; √i + सम्)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; past participle used adjectivally qualifying snānam
तुindeed/but
तु:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्यय, अवधान/विरोधसूचक (particle: emphasis/contrast)
मन्त्रैःwith mantras
मन्त्रैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootmantra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन; instrumental ‘with mantras’
स्नानम्bathing
स्नानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootsnāna (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; object of arabhat
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootatha (अव्यय)
Formअव्यय, अनुक्रम/आरम्भसूचक (particle: then/now)
अरभत्began
अरभत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√rabh (धातु)
Formलङ् (imperfect/past), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; ‘began/undertook’

Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Scene: A formal abhiṣeka: vessels of herbal decoctions, pañcagavya, pañcāmṛta with fruits, and jars labeled as tīrtha-waters; the priest pours while chanting mantras, the deity/altar gleams with wet sheen.

T
Tīrtha waters
P
Pañcagavya
P
Pañcāmṛta

FAQs

Purity is intensified when devotion (mantra) and sanctified substances (tīrtha water, pañcagavya, pañcāmṛta) are united.

Prabhāsa-kṣetra, implied as a center where tīrtha-waters and consecratory bathing confer exceptional merit.

A mantra-bath employing kaṣāya preparations, pañcagavya, pañcāmṛta with fruits, and tīrtha water.