Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 5

प्रायश्चित्तं प्रदास्यामश्चित्तस्य हृदयंगमम् । अन्ये च ब्राह्मणाः प्रोचुः केचिन्मध्यस्थवृत्तयः

prāyaścittaṃ pradāsyāmaścittasya hṛdayaṃgamam | anye ca brāhmaṇāḥ procuḥ kecinmadhyasthavṛttayaḥ

“ചിത്തത്തെ ഹൃദയത്തിലേക്ക് എത്തി ശുദ്ധീകരിക്കുന്ന പ്രായശ്ചിത്തം ഞങ്ങൾ നിർദ്ദേശിക്കും.” മറ്റു ബ്രാഹ്മണരും പറഞ്ഞു; ചിലർ മധ്യസ്ഥരും സമഭാവികളും ആയിരുന്നു.

प्रायश्चित्तम्expiation, penance
प्रायश्चित्तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्रायश्चित्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (प्रायः + चित्तम्; प्रायः=दोष/अपराध-सम्बन्धे)
प्रदास्यामःwe shall give
प्रदास्यामः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदा (धातु) + प्र (उपसर्ग)
Formलृट् (Simple Future), उत्तमपुरुष (1st person), बहुवचन; परस्मैपद
चित्तस्यof the mind
चित्तस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootचित्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
हृदयंगमम्heart-pleasing; going to the heart
हृदयंगमम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootहृदय + गम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषणम् (प्रायश्चित्तम्); समासः—तत्पुरुषः (हृदयम् गच्छति इति)
अन्येothers
अन्ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
and
:
Connector
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
ब्राह्मणाःBrahmins
ब्राह्मणाः:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootब्राह्मण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
प्रोचुःdeclared, said
प्रोचुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु) + प्र (उपसर्ग)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; परस्मैपद
केचित्some
केचित्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formअनिश्चित-सर्वनाम; प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (पुंलिङ्गे प्रयुक्तम्)
मध्यस्थवृत्तयःthose of neutral disposition
मध्यस्थवृत्तयः:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootमध्यस्थ + वृत्ति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः (मध्यस्थस्य वृत्तिः/वृत्तयः)

Brāhmaṇas (contextual; deliberative counsel)

Tirtha: Puṣpāditya (contextual)

Type: kshetra

Scene: A deliberative circle of brāhmaṇas: some assertive, some calm and impartial, as they craft an atonement meant to reform the heart; a quiet sacred ambience with ritual implements nearby.

FAQs

True atonement is not merely formal—it should transform the heart and mind.

The verse sits within a Tīrthamāhātmya context of Nāgara Khaṇḍa, but this line itself does not name a specific tīrtha.

A general promise to prescribe prāyaścitta (atonement); details appear in subsequent verses.