Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 47

त्वया राजन्प्रकृतिना कुलटागणिकादयः । मदिरास्वादनिरता निषेव्यंते सदा स्त्रियः

tvayā rājanprakṛtinā kulaṭāgaṇikādayaḥ | madirāsvādaniratā niṣevyaṃte sadā striyaḥ

ഹേ രാജാവേ, നിന്റെ സ്വഭാവം അങ്ങനെയാണ്; നീ എപ്പോഴും കുലട, ഗണിക മുതലായ മദിരാസ്വാദാസക്ത സ്ത്രീകളുടെ കൂട്ടം തേടുന്നു.

त्वयाby you
त्वया:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतृतीया (3rd/तृतीया) एकवचनम्; सर्वनाम-रूपम् (instrumental singular)
राजन्O king
राजन्:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे सम्बोधन (8th/सम्बोधन) एकवचनम्
प्रकृतिनाby (your) nature/temperament
प्रकृतिना:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootप्रकृति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे तृतीया (3rd/तृतीया) एकवचनम्
कुलटा-गणिका-आदयःharlots, courtesans, and others
कुलटा-गणिका-आदयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकुलटा (प्रातिपदिक) + गणिका (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा (1st/प्रथमा) बहुवचनम्; इतरेतर-द्वन्द्वः (कुलटाश्च गणिकाश्च) + ‘आदि’ (etc.)
मदिरा-स्वादन-निरताःaddicted to drinking liquor
मदिरा-स्वादन-निरताः:
Viśeṣaṇa (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमदिरा (प्रातिपदिक) + स्वादन (स्वद् धातोः ल्युट्/अन-प्रत्ययान्त भाव/कर्म-नाम) + निरत (रम्/रि √रम्? ‘निरत’ प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा (1st/प्रथमा) बहुवचनम्; तत्पुरुषः (मदिरायाः स्वादने निरताः)
निषेव्यन्तेare frequented/consorted with
निषेव्यन्ते:
Kriyā (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनि + सेव् (धातु)
Formलट्-लकारः (present), प्रथमपुरुषः (3rd), बहुवचनम्; आत्मनेपदम्; कर्मणि/भावे प्रयोगः (are resorted to/are frequented)
सदाalways
सदा:
Adhikaraṇa (Temporal/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्ययम् (adverb of time)
स्त्रियःwomen
स्त्रियः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा (1st/प्रथमा) बहुवचनम्

Queen

Listener: The King

Scene: A queen admonishes a king in a palace chamber; the king is shown with signs of dissipation—wine cup, revelry silhouettes—contrasted with the queen’s composed purity.

K
King
Q
Queen

FAQs

Association with vice and intoxication erodes dharma and blocks the fruits of mantra and worship.

No holy site is referenced; the verse is ethical admonition.

Avoidance of immoral company and intoxication is implied as part of righteous conduct (sadācāra).