Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 64

मार्कण्डेय उवाच । स्नानदानपरो यस्तु नित्यं धर्ममनुव्रतः । नर्मदातीरमाश्रित्य मुच्यते सर्वपातकैः

mārkaṇḍeya uvāca | snānadānaparo yastu nityaṃ dharmamanuvrataḥ | narmadātīramāśritya mucyate sarvapātakaiḥ

മാർക്കണ്ഡേയൻ പറഞ്ഞു: ആരാണോ നർമ്മദാതീരത്തെ ആശ്രയിച്ച് നിത്യവും സ്നാനദാനങ്ങളിൽ മുഴുകുകയും ധർമ്മം അനുഷ്ഠിക്കുകയും ചെയ്യുന്നത്, അവൻ സർവ്വ പാപങ്ങളിൽ നിന്നും മുക്തനാകുന്നു.

मार्कण्डेयःMārkaṇḍeya
मार्कण्डेयः:
Karta (Speaker)
TypeNoun
Rootमार्कण्डेय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (Action)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; धातु: √वच् (to speak)
स्नानदानपरःdevoted to bathing and charity
स्नानदानपरः:
Viśeṣaṇa (Qualifier of यः)
TypeAdjective
Rootस्नान + दान + पर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन; समासः तत्पुरुषः (स्नानदानयोः परः = devoted to bathing and giving)
यःwho
यः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन; सम्बन्धक (relative pronoun)
तुindeed
तु:
Sambandha (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय (particle: indeed)
नित्यम्always
नित्यम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootनित्य (प्रातिपदिक/अव्ययीभाव)
Formकाल-अव्यय (adverb: always)
धर्मम्dharma/righteousness
धर्मम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन
अनुव्रतःobservant/following (dharma)
अनुव्रतः:
Viśeṣaṇa (Qualifier of यः)
TypeAdjective
Rootअनु + व्रत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन; समासः उपपद-तत्पुरुषः (धर्मम् अनु व्रतः = following dharma)
नर्मदातीरम्the bank of the Narmadā
नर्मदातीरम्:
Karma (Object/Goal)
TypeNoun
Rootनर्मदा + तीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (नर्मदायाः तीरम्)
आश्रित्यhaving resorted to
आश्रित्य:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier)
TypeVerb
Rootआ-√श्रि (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभावः; धातु: √श्रि (to resort to) उपसर्ग: आ-
मुच्यतेis freed
मुच्यते:
Kriyā (Action)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट् (वर्तमान), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; कर्मणि-प्रयोग (passive); धातु: √मुच् (to be released)
सर्वपातकैःfrom all sins
सर्वपातकैः:
Apādāna (Source: from sins)
TypeNoun
Rootसर्व + पातक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (अपादान/हेतु), बहुवचन; समासः कर्मधारय (सर्वाणि पातकानि)

Mārkaṇḍeya

Tirtha: Narmadā (Revā)

Type: kshetra

Scene: Sage Mārkaṇḍeya teaches a pilgrim on the Narmadā ghat; devotees bathe at dawn and distribute alms; the river shines as a purifier, with subtle divine presence above the waters.

M
Mārkaṇḍeya
N
Narmadā (Revā)
D
Dharma

FAQs

Regular dharmic living, joined with tīrtha-practices like snāna and dāna at Narmadā, leads to purification from sin.

Narmadā-tīra (the banks of the Narmadā/Revā).

Snāna (holy bathing) and dāna (charity), coupled with daily dharma observance, while residing at/depending on Narmadā’s bank.