Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Vayaviya Samhita, Shloka 9

मन्त्रसिद्ध्यर्थं गुरुपूजा–आज्ञा–पौरश्चर्यविधिः / Guru-Authorization, Offerings, and Puraścaraṇa for Mantra-Siddhi

एवं तुष्टो गुरुः शिष्यं पूजकं वत्सरोषितम् । शुश्रूषुमनहंकारं स्नातं शुचिमुपोषितम् । स्नापयित्वा विशुद्ध्यर्थं पूर्णकुंभघृतेन वै । जलेन मन्त्रशुद्धेन पुण्यद्रव्ययुतेन च

evaṃ tuṣṭo guruḥ śiṣyaṃ pūjakaṃ vatsaroṣitam | śuśrūṣumanahaṃkāraṃ snātaṃ śucimupoṣitam | snāpayitvā viśuddhyarthaṃ pūrṇakuṃbhaghṛtena vai | jalena mantraśuddhena puṇyadravyayutena ca

ഇങ്ങനെ തൃപ്തനായ ഗുരു, ഒരു വർഷം സേവിച്ച, പൂജയിൽ നിരതനായ, അഹങ്കാരരഹിതനായ, സ്നാനം ചെയ്ത, ശുചിയായ, ഉപവാസിയായ ശിഷ്യനെ ശുദ്ധിക്കായി സ്നാനിപ്പിച്ചു; പൂർണ്ണകുംഭത്തിലെ നെയ്യും മന്ത്രശുദ്ധജലവും പുണ്യദ്രവ്യയുക്തജലവും ഉപയോഗിച്ച്।

एवम्thus
एवम्:
क्रियाविशेषण (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकार-अव्यय
तुष्टःpleased
तुष्टः:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतुष्ट (कृदन्त-प्रातिपदिक, √तुष्)
Formक्त-प्रत्यय (past passive participle used adjectivally), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; गुरुः इति विशेषण
गुरुःthe guru
गुरुः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगुरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
शिष्यम्the disciple
शिष्यम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशिष्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
पूजकम्worshipper
पूजकम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपूजक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; शिष्यम् इति विशेषण
वत्सरोषितम्who has stayed (served) for a year
वत्सरोषितम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवत्सर (प्रातिपदिक) + उषित (कृदन्त-प्रातिपदिक, √वस्)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; द्वितीया-तत्पुरुष (वत्सरम् उषितः) शिष्यम् इति विशेषण
शुश्रूषुम्eager to serve
शुश्रूषुम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुश्रूषु (कृदन्त-प्रातिपदिक, √श्रु)
Formउ-प्रत्ययान्त (desiderative adjective: 'wishing to serve/hear'), पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; शिष्यम् इति विशेषण
अनहंकारम्without ego
अनहंकारम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअन् (नञ्) + अहंकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; नञ्-तत्पुरुष (अहंकारः न यस्य) शिष्यम् इति विशेषण
स्नातम्bathed
स्नातम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्नात (कृदन्त-प्रातिपदिक, √स्ना)
Formक्त-प्रत्यय, पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; शिष्यम् इति विशेषण
शुचिम्pure
शुचिम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; शिष्यम् इति विशेषण
उपोषितम्who has fasted
उपोषितम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउप-√वस्/√उष् (धातु; उपवासार्थे)
Formक्त-प्रत्यय, पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; शिष्यम् इति विशेषण
स्नापयित्वाhaving caused (him) to bathe
स्नापयित्वा:
क्रियाविशेषण (पूर्वक्रिया/Adverbial participle)
TypeVerb
Root√स्ना (धातु)
Formणिच्-प्रयोजक (causative) + क्त्वान्त-अव्यय (Gerund): स्नापयित्वा
विशुद्ध्यर्थम्for purification
विशुद्ध्यर्थम्:
प्रयोजन (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootविशुद्धि (प्रातिपदिक) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; चतुर्थी/षष्ठी-तत्पुरुषार्थे (विशुद्ध्यै अर्थम् = for purification) क्रियाफल-प्रयोजन
पूर्णकुम्भघृतेनwith ghee from a full pot
पूर्णकुम्भघृतेन:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपूर्ण (प्रातिपदिक) + कुम्भ (प्रातिपदिक) + घृत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; तत्पुरुष-समास (पूर्णकुम्भस्य घृतम्/घृतेन) करणत्वे
वैindeed
वै:
सम्बन्ध (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formनिपात (emphatic particle)
जलेनwith water
जलेन:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
मन्त्रशुद्धेनpurified by mantra
मन्त्रशुद्धेन:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमन्त्र (प्रातिपदिक) + शुद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; तत्पुरुष (मन्त्रेण शुद्धम्) जलेन इति विशेषण
पुण्यद्रव्ययुतेनmixed with sacred substances
पुण्यद्रव्ययुतेन:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुण्य (प्रातिपदिक) + द्रव्य (प्रातिपदिक) + युत (कृदन्त-प्रातिपदिक, √युज्)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; तत्पुरुष (पुण्यद्रव्यैः युतम्) जलेन इति विशेषण
and
:
समुच्चय (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय

Suta Goswami

Tattva Level: pashu

Shiva Form: Sadāśiva

Role: nurturing

S
Shiva

FAQs

It presents the Shaiva discipline that precedes higher worship: the disciple becomes fit through humility (absence of ego), service to the guru, fasting, and ritual purity—signs of inner readiness for Shiva-oriented purification and instruction.

The verse describes preparatory consecration: mantra-sanctified water and auspicious substances purify the worshipper so that Linga-pūjā to Saguna Shiva is performed with adhikāra (fitness), reverence, and ritual correctness under the guru’s guidance.

A guru-directed purification bath (snāna) with mantra-suddha water, fasting (upavāsa), and egolessness—implying disciplined japa and pūjā preparation before undertaking Shaiva rites.