Previous Verse
Next Verse

Shloka 37

द्वन्द्वयुद्धप्रवृत्तिः

Dvandva-Yuddha: The Onset of Single Combats

ततःक्रोधसमाविष्टःसुषेणोहरिपुङ्गवः ।शिलांसुमहतींगृह्यनिशाचरमभिद्रवत् ।।6.43.37।।

tataḥ krodha-samāviṣṭaḥ suṣeṇo haripuṅgavaḥ | śilāṃ su-mahatīṃ gṛhya niśācaram abhidravat ||6.43.37||

അപ്പോൾ ക്രോധം നിറഞ്ഞ ഹരിപുങ്ഗവനായ സുഷേണൻ അതിവിശാലമായ ഒരു പാറ എടുത്ത് നിശാചരനിലേക്കു പാഞ്ഞുചെന്നു.

ततःthen/thereafter
ततः:
सम्बन्ध/क्रियाविशेषण
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; काल/अनुक्रमवाचक (thereafter)
क्रोध-समाविष्टःseized by anger
क्रोध-समाविष्टः:
कर्तृ-विशेषण
TypeAdjective
Rootक्रोध (प्रातिपदिक) + सम्+आ+विश् (धातु) → आविष्ट (कृदन्त, क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; 'क्रोधेन समाविष्टः' (possessed by anger)
सुषेणःSuṣeṇa
सुषेणः:
कर्ता
TypeNoun
Rootसुषेण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
हरि-पुङ्गवःleader among monkeys
हरि-पुङ्गवः:
कर्ता-सम्बन्ध (apposition)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक) + पुङ्गव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; तत्पुरुषः = 'हरीणां पुङ्गवः' (bull/leader among monkeys)
शिलाम्a rock
शिलाम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootशिला (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
सु-महतीम्very large
सु-महतीम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक) + सु (उपसर्ग/अव्यय)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; 'शिलाम्' इत्यस्य विशेषणम्; सु = अत्यर्थे (very)
गृह्यhaving seized
गृह्य:
पूर्वकाल-क्रिया
TypeVerb
Rootग्रह् (धातु)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund): having seized/taken
निशाचरम्the rākṣasa
निशाचरम्:
कर्म (Object/goal)
TypeNoun
Rootनिशाचर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
अभिद्रवत्rushed at
अभिद्रवत्:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootअभि+द्रु (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपदम्

Thereafter overtaken by anger, the monkey leader Sushena seized the huge rock from the Rakshasa and dropped it.

S
Suṣeṇa
V
Vidyunmālī
R
rock (śilā)
R
Rākṣasa (niśācara)

FAQs

Even in a righteous cause, anger is depicted as a force that must be mastered; dharma is strongest when courage is guided by restraint and clarity.

Suṣeṇa, provoked by the ongoing assault, grabs a huge rock and rushes toward Vidyunmālī on foot.

Śaurya (bravery), alongside a cautionary note about krodha (anger) rising during combat.