Previous Verse
Next Verse

Shloka 18

अग्निपरीक्षासाक्ष्यं

Agni’s Testimony and Sītā’s Revalidation

न हिशक्तःसुदुष्टात्मामनसापिहिमैथिलीम् ।प्रधर्षयितुमप्राप्यांदीप्तामग्निशिखामिव ।।।।

na hi śaktaḥ suduṣṭātmā manasāpi hi maithilīm |

pradharṣayitum aprāpyāṁ dīptām agni-śikhām iva ||

അത്യന്തം ദുഷ്ടാത്മാവായ അവന്‍, അഗ്നിശിഖപോലെ ദീപ്തിയും അപ്രാപ്യയുമായ മൈഥിലീ സീതയെ മനസ്സുകൊണ്ടുപോലും അപമാനിച്ച് ലംഘിക്കാൻ കഴിയുമായിരുന്നില്ല.

not
:
Negation (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध-निपात
हिindeed
हि:
Discourse particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; हेत्वर्थ/निश्चयार्थ-निपात (indeed/for)
शक्तःable
शक्तः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootशक्त (प्रातिपदिक; √शक् (धातु) + क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त कृदन्त-विशेषणम् (able)
सुदुष्टात्माthe evil-minded one
सुदुष्टात्मा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसुदुष्टात्मन् (प्रातिपदिक; सु + दुष्ट + आत्मन्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीह्यर्थे कर्मधारय-समास (evil-minded person)
मनसाby mind / in thought
मनसा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), एकवचन (instr sg)
अपिeven
अपि:
Emphasis (निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (even)
हिindeed
हि:
Discourse particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (indeed)
मैथिलीम्Maithili (Sita)
मैथिलीम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमैथिली (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (acc sg)
प्रधर्षयितुम्to violate / outrage
प्रधर्षयितुम्:
Purpose (प्रयोजन)
TypeVerb
Rootप्र + √धृष् (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (infinitive); अर्थः: ‘to violate/assault’
अप्राप्याम्unattainable
अप्राप्याम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootअप्राप्य (प्रातिपदिक; नञ् + प्राप्य, √आप्/√प्राप् + य)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; यत्-प्रत्ययान्त कृदन्त-विशेषणम् (unattainable/inaccessible)
दीप्ताम्blazing
दीप्ताम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootदीप्त (प्रातिपदिक; √दीप् (धातु) + क्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त (glowing)
अग्निशिखाम्a flame of fire
अग्निशिखाम्:
Upamana (उपमान)
TypeNoun
Rootअग्निशिखा (प्रातिपदिक; अग्नि + शिखा)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (flame of fire)
इवlike
इव:
Upamana-marker (उपमा)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formअव्यय; उपमा-निपात

" Auspicious Sita would not have cared for the fortunes in the gynaeceum of Ravana. She is just like the radiance of the sun attached to the sun, attached to me and none other."

M
Maithilī (Sītā)
R
Rāvaṇa (implied as the wicked one)

FAQs

Dharma is presented as inviolability: true purity is not merely physical but also beyond the reach of corrupt intent.

Rāma stresses that Rāvaṇa could not truly access Sītā, comparing her untouchability to a blazing flame.

Sītā’s unassailable chastity and spiritual radiance.