Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

इन्द्रजित्प्रेषणम्—ब्रह्मास्त्रबन्धः, हनूमद्ग्रहणं, रावणसभाप्रवेशः

Indrajit’s Deployment—Brahmāstra Binding, Hanuman’s Capture, Entry into Ravana’s Court

न तेऽस्त्यशक्यं समरेषु कर्मणा न तेऽस्त्यकार्यं मतिपूर्वमन्त्रणे।न सोऽस्ति कश्चित्त्रिषु सङ्ग्रहेषु वै न वेद यस्तेऽस्त्रबलं बलं च ते।।।।

na te ’sty aśakyaṃ samareṣu karmaṇā na te ’sty akāryaṃ mati-pūrva-mantraṇe |

na so ’sti kaścit triṣu saṃgraheṣu vai na veda yas te ’stra-balaṃ balaṃ ca te ||

സമരത്തിൽ കർമ്മശക്തിയാൽ നിനക്കു അസാധ്യം ഒന്നുമില്ല; മുൻകൂട്ടിയുള്ള വിവേകവും മന്ത്രണയും കൊണ്ടു നിനക്കു അകാർയം പോലും ഇല്ല. ത്രിലോകങ്ങളിൽ നിന്റെ അസ്ത്രബലവും നിന്റെ സ്വന്തം ബലവും അറിയാത്തവൻ ആരുമില്ല.

nanot
na:
सम्बन्ध/निषेध (negation)
TypeIndeclinable
Rootन (निपात)
Formनिषेधार्थक-अव्ययम् (negative particle)
teof/for you
te:
सम्बन्ध (possessor: 'for you/of you')
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/स्त्रीलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग-प्रयोगे (pronoun); षष्ठी-विभक्तिः (genitive), एकवचनम्
astiis/exists
asti:
क्रिया (verbal predicate: 'is/exists')
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट्-लकारः (present indicative), प्रथम-पुरुषः (3rd person), एकवचनम्; परस्मैपदम्
aśakyaman impossible thing
aśakyam:
कर्तृ/विषय (subject-complement with 'asti')
TypeNoun
Rootअशक्य (प्रातिपदिक; शक्-धातोः क्तव्य/यत्-प्रत्ययान्त-भावः)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः (nominative), एकवचनम्; भाववाचक-विशेष्यरूपे (as 'an impossibility')
samareṣuin battles
samareṣu:
अधिकरण (location: in battles)
TypeNoun
Rootसमर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्; सप्तमी-विभक्तिः (locative), बहुवचनम्
karmaṇāby (your) deed/action
karmaṇā:
करण (instrument/means: by action/deed)
TypeNoun
Rootकर्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गम्; तृतीया-विभक्तिः (instrumental), एकवचनम्
nanot
na:
सम्बन्ध/निषेध (negation)
TypeIndeclinable
Rootन (निपात)
Formनिषेधार्थक-अव्ययम् (negative particle)
teof/for you
te:
सम्बन्ध (possessor: 'for you/of you')
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्तिः (genitive), एकवचनम्
astiis/exists
asti:
क्रिया (verbal predicate: 'is/exists')
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट्-लकारः (present indicative), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
akāryaman un-doable/forbidden act; something not to be done
akāryam:
कर्तृ/विषय (subject-complement with 'asti')
TypeNoun
Rootअकार्य (प्रातिपदिक; कृ-धातोः कार्य-शब्दस्य नञ्-पूर्वक-रूपम्)
Formनपुंसकलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; भाववाचक-विशेष्यरूपे
matipūrvamantraṇein counsel preceded by thought (wise deliberation)
matipūrvamantraṇe:
अधिकरण (sphere: in wise counsel/consultation)
TypeNoun
Rootमति + पूर्व + मन्त्रणा (प्रातिपदिकानि)
Formसमासः: तत्पुरुषः (पूर्वपद-निर्देशः: 'मति-पूर्वा मन्त्रणा' = counsel preceded by thought); स्त्रीलिङ्गम्; सप्तमी-विभक्तिः (locative), एकवचनम्
nanot
na:
सम्बन्ध/निषेध (negation)
TypeIndeclinable
Rootन (निपात)
Formनिषेधार्थक-अव्ययम् (negative particle)
saḥhe
saḥ:
कर्ता (subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः (nominative), एकवचनम्
astiexists
asti:
क्रिया (verbal predicate: 'exists')
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट्-लकारः, प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
kaścitanyone (someone)
kaścit:
कर्ता (subject: 'anyone')
TypeNoun
Rootकश्चित् (अनिश्चित-सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; अनिश्चितार्थकः (indefinite pronoun)
triṣuin the three
triṣu:
विशेषण (qualifier)
TypeAdjective
Rootत्रि (संख्यावाचक-प्रातिपदिक)
Formत्रिलिङ्गम्; सप्तमी-विभक्तिः (locative), बहुवचनम्; विशेषणम् (qualifying 'saṅgraheṣu')
saṅgraheṣuin the three kinds of saṅgraha (modes of control/collection)
saṅgraheṣu:
अधिकरण (domain: in the three saṅgrahas)
TypeNoun
Rootसङ्ग्रह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्; सप्तमी-विभक्तिः (locative), बहुवचनम्
vaiindeed
vai:
सम्बन्ध (emphasis)
TypeIndeclinable
Rootवै (निपात)
Formनिश्चयार्थक-अव्ययम् (emphatic particle: indeed)
nanot
na:
सम्बन्ध/निषेध (negation)
TypeIndeclinable
Rootन (निपात)
Formनिषेधार्थक-अव्ययम् (negative particle)
vedaknows
veda:
क्रिया (verbal predicate: knows)
TypeVerb
Rootविद् (धातु)
Formलट्-लकारः (present indicative), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
yaḥwho
yaḥ:
कर्ता (subject of 'veda')
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गम्; प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; सम्बन्धक-प्रत्ययः (relative pronoun)
teyour
te:
सम्बन्ध (possessor: your)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्तिः, एकवचनम्
astrabalamthe power of (your) weapons
astrabalam:
कर्म (object of 'veda')
TypeNoun
Rootअस्त्र + बल (प्रातिपदिकानि)
Formसमासः: तत्पुरुषः (षष्ठी-तत्पुरुषः: 'अस्त्रस्य बलम्'); नपुंसकलिङ्गम्; द्वितीया-विभक्तिः (accusative), एकवचनम्
balamstrength
balam:
कर्म (object of 'veda')
TypeNoun
Rootबल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गम्; द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
caand
ca:
सम्बन्ध (coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (निपात)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction: and)
teyour
te:
सम्बन्ध (possessor: your)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्तिः, एकवचनम्

"Nothing is impossible for you in war. You do not consider with your wise judgment any action unfit for undertaking. There is none in all the three worlds who is unaware of the strength of your weapons and your power to recall through Mantra the weaponyou have discharged.

I
Indrajit
T
three worlds (trailokya)
A
astras (divine weapons)

FAQs

The verse highlights responsibility that accompanies power: fame and capability are widely known, implying that true dharma is to use strength with right counsel and rightful ends (not merely for conquest).

Rākṣasas extol Indrajit’s prowess and strategic intelligence in the wake of his actions against Hanumān.

Martial competence joined with deliberation (śaurya + mati), though the epic later contrasts such skill with the need for righteous purpose.