Previous Verse
Next Verse

Shloka 7

शबरी-आश्रम-प्रवेशः

Rama and Lakshmana at Sabari’s Hermitage

पाद्यमाचमनीयं च सर्वं प्रादाद्यथाविधि।तामुवाच ततो रामश्श्रमणीं संशितव्रताम्।।।।

pādyam ācamanīyaṃ ca sarvaṃ prādād yathāvidhi | tām uvāca tato rāmaḥ śramaṇīṃ saṃśitavratām ||

വിധിപ്രകാരം അവൾ പാദ്യംക്കും ആചമനീയത്തിനും ജലം ഉൾപ്പെടെ എല്ലാ ഉപചാരങ്ങളും അർപ്പിച്ചു; തുടർന്ന് ദൃഢവ്രതയായ ആ ശ്രമണിയോടു ശ്രീരാമൻ സംസാരിച്ചു.

पाद्यम्water for washing feet
पाद्यम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootपाद्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
आचमनीयम्water for sipping
आचमनीयम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootआचमनीय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
सर्वम्all
सर्वम्:
Karma (कर्म/Object qualifier)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषणम् (पाद्यम्/आचमनीयम् इत्यादि)
प्रादात्gave/offered
प्रादात्:
Kriya (क्रिया/Finite verb)
TypeVerb
Rootप्र-दा (धातु)
Formलङ् (Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्
यथा-विधिas prescribed
यथा-विधि:
Sambandha (सम्बन्ध/Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय) + विधि (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास (adverbial): विधिना यथा (according to rule); अव्ययत्वेन प्रयोगः
ताम्her
ताम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया/Finite verb)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्
ततःthen
ततः:
Sambandha (सम्बन्ध/Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (then)
रामःRama
रामः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
श्रमणीम्the female ascetic
श्रमणीम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootश्रमणी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
संशितव्रताम्of firm vows
संशितव्रताम्:
Karma (कर्म/Object qualifier)
TypeAdjective
Rootसं-शि (धातु) + क्त (कृदन्त) + व्रत (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास: संशितं (well-sharpened/firm) व्रतं यस्याः; स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषणम् (श्रमणीम्)

By virtue of her self-meditation, Sabari went to that sacred world where the holy sages lived because of their good deeds.ইত্যার্ষ শ্রীমদ্রামাযণে বাল্মীকীয আদিকাব্যে অরণ্যকাণ্ডে চতুস্সপ্ততিতমস্সর্গঃ৷৷Thus ends the seventyfourth sarga of Aranyakanda of the holy Ramayana the first epic composed by sage Valmiki.

S
Sabari
R
Rama

FAQs

Atithi-dharma (the duty of hospitality): offering the traditional courtesies to guests—especially to the righteous—without neglecting proper conduct.

Śabarī performs the customary reception rites and then Rāma begins speaking with her.

Śabarī’s disciplined observance of right practice and Rāma’s respectful engagement with a renunciant.