HomeRamayanaBala KandaSarga 31Shloka 18
Previous Verse
Next Verse

Shloka 18

सिद्धाश्रमात् शोणातटं प्रस्थानम् — Departure from Siddhāśrama and the Invitation to Janaka’s Yajña

Bow of Mithilā

मृगपक्षिगणाश्चैव सिद्धाश्रमनिवासिन:।अनुजग्मुर्महात्मानं विश्वामित्रं महामुनिम्।।1.31.18।।निवर्तयामास तत: पक्षिसङ्घान् मृगानपि।

mṛga-pakṣi-gaṇāś caiva siddhāśrama-nivāsinaḥ | anujagmur mahātmānaṃ viśvāmitraṃ mahāmunim || 1.31.18 ||

nivartayāmāsa tataḥ pakṣi-saṅghān mṛgān api |

ແມ່ນແຕ່ຝູງສັດປ່າ ແລະ ຝູງນົກທີ່ອາໄສຢູ່ໃນສິດທາສຣະມ ກໍຕາມຫຼັງມະຫາມຸນີ ວິສວາມິຕຣ ຜູ້ມີຈິດໃຫຍ່; ແລ້ວທ່ານຈຶ່ງໃຫ້ຝູງນົກ ແລະ ສັດທັງຫມົດກັບຄືນໄປ

मृगपक्षिगणाःgroups of beasts and birds
मृगपक्षिगणाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमृग-पक्षि-गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; द्वन्द्व-समास (मृगाः च पक्षिणः च) + गणाः
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
एवindeed/also
एव:
Nipata (निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक-अव्यय (emphatic particle)
सिद्धाश्रमनिवासिनःresidents of Siddhāśrama
सिद्धाश्रमनिवासिनः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसिद्ध-आश्रम-निवासिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष (सिद्धाश्रमे निवासिनः)
अनुजग्मुःfollowed
अनुजग्मुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअनु-√गम् (धातु)
Formलिट्-लकार (perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, बहुवचन
महात्मानम्the great-souled
महात्मानम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootमहात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘विश्वामित्रम्’ इत्यस्य विशेषणम्
विश्वामित्रम्Viśvāmitra
विश्वामित्रम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootविश्वामित्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
महामुनिम्the great sage
महामुनिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमहामुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (महान् मुनिः)
निवर्तयामासsent back/turned back
निवर्तयामास:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootनि-√वृत् (धातु) + णिच् (causative)
Formलिट्-लकार (perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; णिजन्त (causative): ‘caused to turn back/sent back’
ततःthen/thereafter
ततः:
Kriya-viseshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formक्रमवाचक-अव्यय (thereafter)
पक्षिसङ्घान्flocks of birds
पक्षिसङ्घान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपक्षि-सङ्घ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष (पक्षिणां सङ्घाः)
मृगान्beasts/deer
मृगान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
अपिalso
अपि:
Nipata (निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अप्यर्थक-अव्यय (also/even)

Birds and beasts living in Siddhaashrama also followed the illustrious maharshiViswamitra over a long distance until he sent them back.

V
Viśvāmitra
S
Siddhāśrama
M
mṛga (beasts)
P
pakṣi (birds)

FAQs

Dharma is shown as compassionate restraint and right order: though beings are drawn to the sage, he responsibly sends them back, preventing harm or disruption to them on a difficult journey.

As Viśvāmitra departs, even the animals and birds of Siddhāśrama accompany him for some distance until he instructs them to return.

Viśvāmitra’s protective discernment—he acknowledges devotion yet acts wisely for the welfare of dependent beings.