Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 163

उग्रं तच्च महावेगं देवानीकं दुरासदम् । नर्दमानं गुहऋ प्रेक्ष्य ननाद जलधिर्यथा

ugraṃ tacca mahāvegaṃ devānīkaṃ durāsadam | nardamānaṃ guhaṛ prekṣya nanāda jaladhiryathā

ឃើញកងទ័ពទេវតាដ៏គួរភ័យ ខ្លាំងលឿន និងមិនអាចចូលប្រយុទ្ធបាន កំពុងគំហុកសម្លេងរំពង—គុហា (ស្កន្ទ) ក៏គំហុកតបវិញ ដូចសមុទ្រខ្លួនឯង។

उग्रम्fierce
उग्रम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootउग्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण
तत्that
तत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; सर्वनाम
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
महावेगम्of great speed/impetus
महावेगम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootमहा (अव्यय/उपसर्गसदृश) + वेग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मधारय (महान् वेगः यस्य)
देवानीकम्the army of the gods
देवानीकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक) + अनीक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (देवानाम् अनीकम्)
दुरासदम्hard to approach/assail
दुरासदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootदुर् (उपसर्ग) + आसद (प्रातिपदिक; आसद् धातोः)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; उपपद-तत्पुरुष (दुरासद = दुर्गम/दुरुपसर्प)
नर्दमानम्roaring
नर्दमानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootनर्द् (धातु) → नर्दमान (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; वर्तमानकृदन्त (शानच्/मान) आत्मनेपदीय; विशेषण
गुहःGuha (Skanda)
गुहः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगुह (प्रातिपदिक; स्कन्दस्य नाम)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (IAST ‘guhaṛ’ इति पाठदोषः—गुहः अपेक्षितः)
प्रेक्ष्यhaving seen
प्रेक्ष्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootप्र+ईक्ष् (धातु) → प्रेक्ष्य (ल्यप्/क्त्वान्त-समकक्ष)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive)
ननादroared
ननाद:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनद् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
जलधिःthe ocean
जलधिः:
Upamana (Standard of comparison/उपमान)
TypeNoun
Rootजलधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (जलस्य धिः/निधिः)
यथाas; like
यथा:
Sambandha (Comparison/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमानवाचक-अव्यय (as/like)

Lomaharṣaṇa/Sūta (deduced for Māheśvarakhaṇḍa narration)

Scene: A dramatic face-off: the devas’ host—fierce, swift, unassailable—roars like thunder; Guha stands firm and roars back like the ocean, waves implied behind him. The scene should convey sound as visible force.

G
Guha (Skanda)
D
Devas

FAQs

Divine power is revealed not by noise alone but by steadfast presence—Skanda’s roar signifies fearless dharmic authority.

No tīrtha is referenced; this is a martial episode within the Kaumārikākhaṇḍa.

None.