Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 78

विषादं हि तृतीयेन सिद्धः प्राणोथ योगिनः । भवेत्क्रमात्सन्निरुद्धः सिद्धः प्राणोथ योगिना । क्रमेण सेव्यमानोसौ नयते यत्र चेच्छति

viṣādaṃ hi tṛtīyena siddhaḥ prāṇotha yoginaḥ | bhavetkramātsanniruddhaḥ siddhaḥ prāṇotha yoginā | krameṇa sevyamānosau nayate yatra cecchati

ពិតប្រាកដ ដោយកម្រិតទីបី គេច្នះវិសាទ; បន្ទាប់មក ប្រាណរបស់យោគីក្លាយជាសិទ្ធ។ នៅពេលប្រាណត្រូវបានទប់ស្កាត់យ៉ាងរឹងមាំ និងគ្រប់គ្រងបានតាមលំដាប់ ដោយការអនុវត្តជាប់លាប់ វានាំយោគីទៅកន្លែងណាក៏បានតាមចិត្តប្រាថ្នា។

विषादम्dejection
विषादम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविषाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन (masc. acc. sg.)
हिindeed
हि:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; हेत्वर्थक/निश्चयार्थक-निपातः (particle: indeed/for)
तृतीयेनby the third (stage)
तृतीयेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootतृतीय (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; करणार्थे (instr. sg., ‘by the third’)
सिद्धःperfected
सिद्धः:
Karta (Predicate adjective/कर्ता-सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootसिध् (धातु) → सिद्ध (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; भूतकर्मणि कृदन्तः (क्त), ‘accomplished/perfected’ (masc. nom. sg.)
प्राणःbreath (prāṇa)
प्राणः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootप्राण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन (masc. nom. sg.)
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनन्तरार्थक-निपातः (particle: then/now)
योगिनःof the yogin
योगिनः:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयोगिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन (masc. gen. sg.)
भवेत्should become
भवेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद (should become)
क्रमात्gradually/in sequence
क्रमात्:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeNoun
Rootक्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th), एकवचन; अव्ययीभाववत् क्रियाविशेषणार्थे (abl. sg. used adverbially: ‘in due order/gradually’)
सन्निरुद्धःfully restrained
सन्निरुद्धः:
Karta (Predicate adjective/कर्ता-सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootसम् + नि + रुध् (धातु) → निरुद्ध (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; भूतकर्मणि कृदन्तः (क्त), उपसर्गयुक्तः; ‘well-restrained’ (masc. nom. sg.)
सिद्धःperfected
सिद्धः:
Karta (Predicate adjective/कर्ता-सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootसिध् (धातु) → सिद्ध (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त (masc. nom. sg.)
प्राणःbreath (prāṇa)
प्राणः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootप्राण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन (masc. nom. sg.)
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनन्तरार्थक (particle)
योगिनाby the yogin
योगिना:
Karana (Agent-instrument/करण)
TypeNoun
Rootयोगिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; करण/कर्तृ-सम्बन्धे (instr. sg., ‘by the yogin’)
क्रमेणgradually
क्रमेण:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeNoun
Rootक्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; क्रियाविशेषणार्थे (instr. sg. used adverbially: ‘gradually’)
सेव्यमानःbeing practiced
सेव्यमानः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसेव् (धातु) → सेव्यमान (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; वर्तमानकाले कर्मणि कृदन्तः (शानच्/मान), ‘being practiced/served’ (masc. nom. sg.)
असौthis/that (practice)
असौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअसद्/अदस् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सर्वनाम (masc. nom. sg.)
नयतेleads
नयते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनी (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद (leads)
यत्रwhere
यत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक-सम्बन्धबोधक (relative adverb: where)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक (and)
इच्छतिwishes
इच्छति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootइष् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद (wishes)

Skanda (deduced: Kāśīkhaṇḍa commonly Skanda → Agastya)

Tirtha: Kāśī-kṣetra

Type: kshetra

Scene: A yogin in deep restraint; prāṇa visualized as a luminous current coiling within suṣumṇā; the city of Kāśī appears as a sacred mandala behind, suggesting inner and outer pilgrimage merging.

FAQs

Persistent, graded discipline culminates in prāṇa-siddhi, where mastery of breath supports mastery of one’s inner and outer movement.

The teaching is embedded in Kāśīkhaṇḍa’s Kāśī-oriented liberation tradition, without naming a specific tīrtha in this verse.

Advance to the third grade to overcome dejection; continue gradual practice until prāṇa is thoroughly restrained and mastered.