HomeUpanishadsAkshiVerse 4
Previous Verse
Next Verse

Verse 4

Akshi

विरागमुपयात्यन्तर्वासनास्वनुवासरम्। क्रियासूदररूपासु क्रमते मोदतेऽन्वहम्॥ ग्राम्यासु जडचेष्टासु सततं विचिकित्सते। नोदाहरति मर्माणि पुण्यकर्माणि सेवते॥ अनन्योद्वेगकारीणि मृदुकर्माणि सेवते। पापाद्बिभेति सततं न च भोगमपेक्षते॥ स्नेहप्रणयगर्भाणि पेशलान्युचितानि च। देशकालोपपन्नानि वचनान्यभिभाषते॥४–७॥

विरागम् । उपयाति । अन्तः । वासनासु । अनु-वासरम् । क्रिया-सूदर-रूपासु । क्रमते । मोदते । अन्वहम् । ग्राम्यासु । जड-चेष्टासु । सततम् । विचिकित्सते । न । उदाहरति । मर्माणि । पुण्य-कर्माणि । सेवते । अनन्य-उद्वेग-कारीणि । मृदु-कर्माणि । सेवते । पापात् । बिभेति । सततम् । न । च । भोगम् । अपेक्षते । स्नेह-प्रणय-गर्भाणि । पेशलानि । उचितानि । च । देश-काल-उपपन्नानि । वचनानि । अभिभाषते ॥४–७॥

virāgam upayāty antarvāsanāsv anuvāsaram | kriyāsūdararūpāsu kramate modate’nvaham || grāmyāsu jaḍaceṣṭāsu satataṃ vicikitsate | nodāharati marmāṇi puṇyakarmāṇi sevate || ananyodvegakārīṇi mṛdukarmāṇi sevate | pāpād bibheti satataṃ na ca bhogam apekṣate || sneha-praṇaya-garbhāṇi peśalāny ucitāni ca | deśakālopapannāni vacanāny abhibhāṣate ||4–7||

彼は内に潜むヴァーサナー(潜在傾向)に対して、日ごとに離欲(ヴァイラーギャ)へと至る。端正なる行いの中を進み、日々それを喜ぶ。世俗の鈍い振る舞いに対しては、常に省察し分別する。急所を刺すような言葉を口にせず、功徳ある行いを修する。他を動揺させぬ柔和な行為を行う。つねに罪を畏れ、享楽を求めない。時と処にかなった、愛情と親愛を宿す言葉—柔らかく、ふさわしい—を語る。

He attains dispassion day by day with respect to the latent tendencies within. He proceeds among actions that are of a ‘good/beautiful’ form and rejoices daily. Regarding worldly, inert behaviors he is continually doubtful (discriminating). He does not utter hurtful points; he practices meritorious deeds. He practices gentle actions that do not cause agitation to others. He continually fears sin and does not seek enjoyment. He speaks words that contain affection and friendliness—pleasant and appropriate—fitting to place and time.

Vairāgya and sādhana-catuṣṭaya traits; ethical purification (yama-like virtues) supporting jñānaMahavakya: Indirect—preparatory discipline (sādhana) for mahāvākya realization; aligns with the purification needed for ‘aham brahmāsmi’ to become aparokṣaAtharvaChandas: Anuṣṭubh-like śloka (classical meter)