Previous Verse
Next Verse

Shloka 9

Uddhava Sent to Vraja: Consolation to Nanda-Yaśodā and the Gopīs’ Separation

वासितार्थेऽभियुध्यद्भ‍िर्नादितं शुश्मिभिर्वृषै: । धावन्तीभिश्च वास्राभिरुधोभारै: स्ववत्सकान् ॥ ९ ॥ इतस्ततो विलङ्घद्भ‍िर्गोवत्सैर्मण्डितं सितै: । गोदोहशब्दाभिरवं वेणूनां नि:स्वनेन च ॥ १० ॥ गायन्तीभिश्च कर्माणि शुभानि बलकृष्णयो: । स्वलङ्कृताभिर्गोपीभिर्गोपैश्च सुविराजितम् ॥ ११ ॥ अग्‍न्यर्कातिथिगोविप्रपितृदेवार्चनान्वितै: । धूपदीपैश्च माल्यैश्च गोपावासैर्मनोरमम् ॥ १२ ॥ सर्वत: पुष्पितवनं द्विजालिकुलनादितम् । हंसकारण्डवाकीर्णै: पद्मषण्डैश्च मण्डितम् ॥ १३ ॥

vāsitārthe ’bhiyudhyadbhir nāditaṁ śuśmibhir vṛṣaiḥ dhāvantībhiś ca vāsrābhir udho-bhāraiḥ sva-vatsakān

ゴークラは四方から響きわたっていた。発情した牡牛が実り多き雌牛を求めて争う轟き、乳房の重みを抱えた雌牛が子牛を追って鳴く声、乳搾りの音と白い子牛があちこち跳ね回る気配、笛の大きなこだま、そして華やかに装ったゴーパとゴーピーがバララーマとシュリー・クリシュナの吉祥なる御業を歌い、村をいよいよ輝かせていた。牧人の家々は、祭火・太陽・不意の客・聖牛・ブラーフマナ・祖霊・諸天への礼拝のための香・灯明・花輪などの供え物に満ち、実に美しかった。周囲には花咲く森が広がり、鳥の群れと蜂の羽音がこだまし、白鳥やカーランダヴァ鴨で満ちた湖と蓮の茂みが彩りを添えていた。

वासितार्थेin the fragrant (pleasant) place
वासितार्थे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootवासित (कृदन्त from वास्/वासय् धातु) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formसप्तमी-तत्पुरुष (वासितः अर्थः यस्मिन्/यत्र), पुंलिङ्ग, सप्तमी-एकवचन; ‘in/at the place of fragrant objects’ (contextual: scented/pleasant surroundings)
अभियुध्यद्भिःby (those) fighting/charging
अभियुध्यद्भिः:
Karana (करण)
TypeVerb
Rootअभि + युध् (धातु) → अभियुध्यत् (कृदन्त)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमान-कृदन्त (present active participle), पुंलिङ्ग, तृतीया-बहुवचन
नादितम्made to resound
नादितम्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootनादय् (धातु) → नादित (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-एकवचन; here predicate ‘was resounding’
शुश्मिभिःsnorting, puffing
शुश्मिभिः:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootशुश्मिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-बहुवचन; विशेषण (to वृषैः)
वृषैःby bulls
वृषैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootवृष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-बहुवचन
धावन्तीभिःby (cows) running
धावन्तीभिः:
Karana (करण)
TypeVerb
Rootधाव् (धातु) → धावन्ती (कृदन्त)
Formशतृ/शानच्-सम्भव वर्तमान-कृदन्त (present participle), स्त्रीलिङ्ग, तृतीया-बहुवचन
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
वास्राभिःby cows (milch-cows)
वास्राभिः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootवास्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-बहुवचन
उधोभारैःby the weight of udders
उधोभारैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootउधस् + भार (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (उधसः भारः), पुंलिङ्ग, तृतीया-बहुवचन
स्ववत्सकान्their own calves
स्ववत्सकान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्व + वत्सक (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय/तत्पुरुष-समास (स्वाः वत्सकाः), पुंलिङ्ग, द्वितीया-बहुवचन

Although Gokula was merged in grief because of separation from Lord Kṛṣṇa, the Lord expanded His internal potency to cover that particular manifestation of Vraja and allow Uddhava to see the normal bustle and joy of Vraja at sunset.