Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 3

षष्ठ्यांषष्ठ्यां नृपश्रेष्ठ ह्यष्टम्यां च चतुर्दशीम् । स्नानं यः कारयेन्मर्त्यः श्राद्धं प्रेतेषु भक्तितः । तस्य पापक्षयः पार्थ सूर्यलोके महीयते

ṣaṣṭhyāṃṣaṣṭhyāṃ nṛpaśreṣṭha hyaṣṭamyāṃ ca caturdaśīm | snānaṃ yaḥ kārayenmartyaḥ śrāddhaṃ preteṣu bhaktitaḥ | tasya pāpakṣayaḥ pārtha sūryaloke mahīyate

Wahai raja termulia, pada hari Ṣaṣṭhī, kembali pada Ṣaṣṭhī, juga pada Aṣṭamī dan Caturdaśī, siapa pun yang mandi suci dan dengan bhakti mempersembahkan śrāddha bagi para leluhur yang telah wafat—wahai Pārtha—dosanya lenyap dan ia dimuliakan di Sūryaloka.

षष्ठ्याम्on the sixth (lunar day)
षष्ठ्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootषष्ठी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; तिथिवाचक
षष्ठ्याम्on the sixth (again)
षष्ठ्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootषष्ठी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; पुनरुक्तिः (emphatic repetition)
नृपश्रेष्ठO best of kings
नृपश्रेष्ठ:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootनृप-श्रेष्ठ (प्रातिपदिक; नृप + श्रेष्ठ)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (‘नृपाणां श्रेष्ठः’)
हिindeed
हि:
Nipata (निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चय/हेतु-बोधक कण (particle: indeed/for)
अष्टम्याम्on the eighth (lunar day)
अष्टम्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootअष्टमी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; तिथिवाचक
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय-बोधक (conjunction)
चतुर्दशीम्(on) the fourteenth (lunar day)
चतुर्दशीम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootचतुर्दशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; तिथिवाचक; (अत्र ‘अष्टम्याम्’ इत्यादि-सूच्ये तिथौ)
स्नानम्bathing
स्नानम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; ‘कारयेत्’ इत्यस्य कर्म
यःwho
यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सम्बन्ध-प्रत्यय (relative pronoun)
कारयेत्should cause to be done / should perform (by arranging)
कारयेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√कृ (धातु) (णिच् causative: कारय)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद; णिच्-प्रयोगः (causative: ‘cause to do/perform’)
मर्त्यःa mortal
मर्त्यः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमर्त्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; ‘यः’ इत्यस्य विशेष्य/अपोद्घात
श्राद्धम्śrāddha rite
श्राद्धम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootश्राद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; ‘कारयेत्’ इत्यस्य कर्म
प्रेतेषुfor the departed spirits
प्रेतेषु:
Adhikarana/Visaya (अधिकरण/विषय)
TypeNoun
Rootप्रेत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), बहुवचन; ‘श्राद्धम्’ इत्यस्य विषय-निर्देश (for the departed)
भक्तितःdevoutly
भक्तितः:
Hetu/Prakara (हेतु/प्रकार)
TypeIndeclinable
Rootभक्ति (प्रातिपदिक)
Formअव्यय; तसिल्-प्रत्ययान्त (ablatival adverb) ‘भक्तितः’ = भक्त्या/भक्त्या सह (with devotion)
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; ‘यः’ इत्यस्य अन्वयः
पापक्षयःdestruction of sins
पापक्षयः:
Karta/Phala (फल-कर्ता)
TypeNoun
Rootपाप-क्षय (प्रातिपदिक; पाप + क्षय)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (‘पापस्य क्षयः’)
पार्थO Pārtha
पार्थ:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootपार्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन
सूर्यलोकेin the world of the Sun
सूर्यलोके:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसूर्य-लोक (प्रातिपदिक; सूर्य + लोक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (‘सूर्यस्य लोकः’)
महीयतेis glorified/honored
महीयते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√मह् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि/भावे प्रयोगः (is honored/glorified)

Śrī Mārkaṇḍeya

Tirtha: Sūrya-tīrtha on Revā (Ravi-nirmita)

Type: ghat

Listener: Pārtha (Arjuna)

Scene: Pilgrims at dawn on Narmadā ghāṭa: snāna, then śrāddha setup—kuśa grass, piṇḍa offerings, water libations; Sūrya rising, rays touching offerings; Mārkaṇḍeya instructing Pārtha.

P
Pārtha (Arjuna)
N
Nṛpa (King)
S
Sūrya (Ravi/Bhāskara)
P
Pretas (Departed)
Ś
Śrāddha
S
Snāna

FAQs

Time (tithi) + place (tīrtha) + devotion (bhakti) together intensify dharma, yielding purification and elevated posthumous states.

The Sūrya-established tīrtha on the northern bank of the Revā/Narmadā.

Snāna (ritual bathing) and śrāddha for the departed on specified tithis: ṣaṣṭhī, aṣṭamī, and caturdaśī.