Previous Verse
Next Verse

Shloka 8

गङ्गादर्शनम् तथा गुहसमागमः

Vision of the Gaṅgā and Meeting with Guha

ततो धान्यधनोपेतान् दानशीलजनान् शिवान्।अकुतश्चिद्भयान् रम्यांश्चैत्ययूपसमावृतान्।।2.50.8।।उद्यानाम्रवनोपेतान् सम्पन्नसलिलाशयान्।तुष्टपुष्टजनाकीर्णान् गोकुलाकुलसेवितान्।।2.50.9।।लक्षणीयान्नरेन्द्राणां ब्रह्मघोषाभिनादितान्। रथेन पुरुषव्याघ्रः कोसलानत्यवर्तत।।2.50.10।।

tato dhānya-dhanopetān dāna-śīla-janān śivān |

akutaścid-bhayān ramyāṁś caitya-yūpa-samāvṛtān || 2.50.8 ||

udyāna-āmra-vanopetān sampanna-salilāśayān |

tuṣṭa-puṣṭa-jana-ākīrṇān go-kula-ākula-sevitān || 2.50.9 ||

lakṣaṇīyān narendrāṇāṁ brahma-ghoṣābhināditān |

rathena puruṣa-vyāghraḥ kosalān atyavartata || 2.50.10 ||

तब पुरुष-व्याघ्र ने रथ पर आरूढ़ होकर कोसल देश को पार किया—जो धान्य और धन से सम्पन्न था, दानशील और शुभ जनों से भरा था, चारों ओर से निर्भय था; रमणीय, चैत्य और यूपों से सुशोभित; उद्यानों और आम्रवनों से युक्त, जलाशयों से परिपूर्ण; तुष्ट और पुष्ट जनसमूहों से भरा, गोकुलों और पशु-समूहों से सेवित; नरेन्द्रों के देखने योग्य और वेद-घोष से गूँजता हुआ।

ततःthen
ततः:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formकालवाचक अव्यय (then)
धान्यधनोपेतान्endowed with grain and wealth
धान्यधनोपेतान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootधान्य + धन + उपेत (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); कृदन्त (क्त, 'endowed'); समासः धान्येन धनेन च उपेताः इति तृतीया-तत्पुरुष (समाहारद्वन्द्व-भावार्थः)
दानशीलजनान्having charitable people
दानशीलजनान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदानशील + जन (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); समासः दानशीलाः जनाः येषु (कर्मधारय as 'charitable people'); विशेषणम् कोसलान्
शिवान्auspicious
शिवान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootशिव (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); विशेषणम् कोसलान्
अकुतश्चित्from anywhere (at all)
अकुतश्चित्:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअकुतश्चित् (अव्यय)
Formनिपात/अव्यय (from nowhere; in no respect)
भयान्fears
भयान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootभय (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); नञर्थे विशेष्य (in 'akutaścidbhayān' = free from fears)
रम्यान्charming
रम्यान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootरम्य (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); विशेषणम् कोसलान्
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक (and)
चैत्ययूपसमावृतान्surrounded by shrines and sacrificial posts
चैत्ययूपसमावृतान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootचैत्य + यूप + समावृत (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); कृदन्त (क्त, 'surrounded'); समासः चैत्यैः यूपैः च समावृताः इति तृतीया-तत्पुरुष (द्वन्द्व-समाहारार्थः)
उद्यानाम्रवनोपेतान्having gardens and mango-groves
उद्यानाम्रवनोपेतान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउद्यान + आम्रवन + उपेत (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); कृदन्त (क्त, 'endowed'); समासः उद्यानेन आम्रवनेन च उपेताः इति तृतीया-तत्पुरुष
सम्पन्नसलिलाशयान्with water-reservoirs well-filled
सम्पन्नसलिलाशयान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्पन्न + सलिल + आशय (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); समासः सलिलेन सम्पन्नाः आशयाः येषु (tanks/reservoirs full of water) इति तृतीया-तत्पुरुष; विशेषणम् कोसलान्
तुष्टपुष्टजनाकीर्णान्filled with contented and well-nourished people
तुष्टपुष्टजनाकीर्णान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतुष्ट + पुष्ट + जन + आकीर्ण (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); कृदन्त (क्त, 'filled'); समासः तुष्टैः पुष्टैः जनैः आकीर्णाः इति तृतीया-तत्पुरुष
गोकुलाकुलसेवितान्frequented by crowded cattle-herds
गोकुलाकुलसेवितान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootगोकुल + आकुल + सेवित (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); कृदन्त (क्त, 'frequented'); समासः गोकुलैः आकुलैः सेविताः इति तृतीया-तत्पुरुष
लक्षणीयान्worthy to be seen
लक्षणीयान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootलक्षणीय (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); कृदन्त (अनीयर्, gerundive: 'fit to be seen/marked')
नरेन्द्राणाम्of kings
नरेन्द्राणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनर + इन्द्र (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी विभक्ति (Genitive/6th), बहुवचन (Plural), पुल्लिङ्ग (Masculine); समासः नराणाम् इन्द्राः इति षष्ठी-तत्पुरुष
ब्रह्मघोषाभिनादितान्resounding with Vedic chants
ब्रह्मघोषाभिनादितान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootब्रह्मघोष + अभिनादित (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया बहुवचन (Acc. Pl.), पुल्लिङ्ग (Masculine); कृदन्त (क्त, 'resounded'); समासः ब्रह्मघोषेण अभिनादिताः इति तृतीया-तत्पुरुष
रथेनby chariot
रथेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootरथ (प्रातिपदिक)
Formतृतीया विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन (Singular), पुल्लिङ्ग (Masculine)
पुरुषव्याघ्रःtiger among men (best of men)
पुरुषव्याघ्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootपुरुष + व्याघ्र (प्रातिपदिक)
Formप्रथमा विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular), पुल्लिङ्ग (Masculine); समासः पुरुषेषु व्याघ्रः इति सप्तमी-तत्पुरुष (best among men)
कोसलान्the Kosalas (regions)
कोसलान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकोसल (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया विभक्ति (Accusative/2nd), बहुवचन (Plural), पुल्लिङ्ग (Masculine)
अत्यवर्ततcrossed/passed beyond
अत्यवर्तत:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअति + वृत् (धातु)
Formलङ् (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), आत्मनेपद (Ātmanepada)

The Ganga is graced by devatas, danavas, gandharvas and kinneras. Wives of several gandharvas always visit this auspicious river.

R
Rāma
K
Kosala
C
Caitya (shrines)
Y
Yūpa (sacrificial posts)

FAQs

A righteous realm is portrayed as one where generosity, fearlessness, ritual order, and learning flourish—an implicit model of dhārmic society and governance.

Rāma proceeds on his journey, passing through Kosala, which is described in idealized terms of prosperity, safety, and sacred culture.

Rāma’s royal steadiness and purposefulness; he moves forward on his vowed path while the narrative highlights the dhārmic world he is leaving behind.