Previous Verse
Next Verse

Shloka 31

अविमुक्तक्षेत्रमाहात्म्य — काशी-वाराणसी में मोक्ष, लिङ्ग-तीर्थ-मानचित्र, और उपासना-विधि

पुन्नागेषु द्विजशतविरुतं रक्ताशोकस्तबकभरनतम् रम्योपान्तक्लमहारभवनं फुल्लाब्जेषु भ्रमरविलसितम्

punnāgeṣu dvijaśatavirutaṃ raktāśokastabakabharanatam ramyopāntaklamahārabhavanaṃ phullābjeṣu bhramaravilasitam

पुन्नाग-वृक्षों में सैकड़ों पक्षियों का कलरव गूंजता था; रक्त अशोक अपने गुच्छों के भार से झुके थे। वह समीप ही थकान हरने वाला रम्य आश्रय था, और खिले कमलों में भौंरे क्रीड़ा करते थे—पाश-बंधन ढीला करने वाले पति शिव के ध्यान के योग्य पावन स्थल।

पुन्नागेषुin punnāga trees/groves
पुन्नागेषु:
द्विजशतhundreds of birds (lit. twice-born)
द्विजशत:
विरुतम्chirping/cries/sounds
विरुतम्:
रक्ताशोकred aśoka trees
रक्ताशोक:
स्तबकclusters/bunches of blossoms
स्तबक:
भरweight/burden
भर:
नतम्bent down
नतम्:
रम्यdelightful/charming
रम्य:
उपान्तvicinity/nearby place
उपान्त:
क्लमfatigue/weariness
क्लम:
हारremoving/taking away
हार:
भवनम्abode/dwelling/retreat
भवनम्:
फुल्लfully blossomed
फुल्ल:
अब्जेषुamong lotuses (water-born)
अब्जेषु:
भ्रमरbees
भ्रमर:
विलसितम्sporting/hovering/playing
विलसितम्:

Suta Goswami