HomeVaraha PuranaAdhyaya 39Shloka 15
Previous Verse
Next Verse

Varaha Purana 39.15 — Adhyaya 39, Shloka 15

Discrimination of the Three Bodies and the Dharaṇī Vow: A Manual for Dvādaśī Observance

दुर्वासा उवाच । यदेतत् परमं ब्रह्म वेदव्यासेषु पठ्यते । स देवः पुण्डरीकाक्षः स्वयं नारायणः परः ॥ ३९.१५ ॥

durvāsā uvāca | yad etat paramaṃ brahma vedavyāseṣu paṭhyate | sa devaḥ puṇḍarīkākṣaḥ svayaṃ nārāyaṇaḥ paraḥ || 39.15 ||

દુર્વાસા બોલ્યા—વેદોમાં અને વ્યાસપ્રણીત ઉપદેશોમાં જે પરમ બ્રહ્મ તરીકે પાઠ થાય છે, તે જ દેવ પુણ્ડરીકાક્ષ છે; તે જ સ્વયં પર નારાયણ છે.

दुर्वासाःDurvāsā (sage)
दुर्वासाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootदुर्वासस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
यत्which
यत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
एतत्this
एतत्:
Apposition (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
परमम्supreme
परमम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
ब्रह्मBrahman
ब्रह्म:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
वेदव्यासेषुin the Vedavyāsas / in the compilations of Vyāsa
वेदव्यासेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootवेदव्यास (प्रातिपदिक; वेद + व्यास)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), बहुवचन; कर्मधारय-समासः (वेदस्य व्यासः)
पठ्यतेis read/recited
पठ्यते:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootपठ् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; कर्मणि (is read/recited)
सःhe/that
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
देवःthe god
देवः:
Apposition (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
पुण्डरीकाक्षःlotus-eyed (epithet)
पुण्डरीकाक्षः:
Apposition (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootपुण्डरीकाक्ष (प्रातिपदिक; पुण्डरीक + अक्ष)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; बहुव्रीहि-समासः (पुण्डरीक-इव अक्षिणी यस्य)
स्वयम्himself
स्वयम्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootस्वयम् (अव्यय)
Formअव्यय; आत्मनः/स्वतः (oneself, personally)
नारायणःNārāyaṇa
नारायणः:
Apposition (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootनारायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
परःsupreme
परः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन

Durvāsā

Varaha Avatara Context: {"is_varaha_focus":false,"aspect_highlighted":"None","boar_form_detail":"None","earth_interaction":"None"}

Bhu Devi Dialogue: {"is_dialogue":true,"speaker_role":"instructor","bhu_devi_state":"None","key_question":"None"}

Mathura Mandala: {"is_mathura_related":false,"specific_site":"None","parikrama_context":"None","krishna_connection":"कृष्णावतारस्य परत्व-आधारः: परब्रह्म-नारायण एव पश्चात् कृष्णरूपेण अवतीर्ण इति वैष्णव-समन्वय-बीजम्।"}

Dharma Shastra: {"has_dharma_rule":false,"topic":"None","instruction_summary":"None","karmic_consequence":"None"}

Vrata Mahatmya: {"has_vrata":false,"vrata_name":"None","tithi_month":"None","promised_fruit":"None"}

Cosmic Boar Symbolism: {"has_symbolism":true,"symbolic_interpretation":"परब्रह्मस्य ‘संज्ञा’ वेद-व्यासनिबद्ध-परम्परायां नारायण इति; निर्गुण-तत्त्वं सगुण-ईश्वर-रूपेण उपास्यं—पुण्डरीकाक्ष-लक्षणेन।","yajna_varaha_imagery":"पुण्डरीकाक्ष-लक्षणं ‘सूर्य/कमल’ प्रतीकत्वेन; यज्ञ-पुरुष-नारायणः सर्वकर्मफल-प्रदाता इति अप्रत्यक्ष-याज्ञिक-सूचना।","vedantic_connection":"वेदान्त-परिभाषा: ‘परब्रह्म’ = ‘नारायण’ (ईश्वर-तत्त्व); सगुण-ब्रह्मोपासनया निर्गुण-तत्त्वावबोधस्य मार्गः।"}

Philosophical Teaching: {"has_teaching":true,"teaching_type":"तत्त्व-निर्णय/ईश्वर-परब्रह्म-ऐक्य","core_concept":"वेद-व्यासनिबद्ध-शास्त्रेषु यत् परब्रह्मोच्यते, स एव नारायणः—व्यक्त-ईश्वर-नाम्ना उपास्यः।","practical_application":"परब्रह्म-विचारे भ्रमं त्यक्त्वा नारायण-नाम-रूप-आश्रय-भक्ति/उपासना; शास्त्र-प्रमाण-आधारित तत्त्वनिश्चयः।"}

Subject Matter: ["Theology","Philosophy (Vedānta terms)","Textual Authority/Transmission"]

Primary Rasa: शान्त

Secondary Rasa: भक्ति

Type: None

Related Themes: Varaha Purana 39.39.16 (यज्ञ-दानेन नारायण-प्राप्तिः)

Visual Art Cues: {"scene_description":"दुर्वासा ऋषिः उपदेशयति—परब्रह्मस्य संज्ञा ‘नारायण/पुण्डरीकाक्ष’; श्रोतृसमूहः विस्मय-भक्तिभावेन।","item_prompts":["दुर्वासा (जटा, दण्ड/कमण्डलु)","नारायण-ध्यान-चिह्न (शङ्ख-चक्र-गदा-पद्म)","कमल-नेत्र-प्रतीक (पुण्डरीक)","शास्त्र-पाठ-परम्परा (ग्रन्थ/पाठशाला)"],"kerala_mural_prompt":"केरल-म्यूरल; दुर्वासा तेजस्वी, पृष्ठे नारायण-चिह्नानि, गाढ-रङ्ग, सूक्ष्म-रेखांकन।","tanjore_prompt":"तंजावूर; नारायण-प्रभामण्डल-प्रतीक स्वर्णपत्रेण, दुर्वासा उपदेश-मुद्रायाम्, अलङ्कार-समृद्धि।","mysore_prompt":"मैसूर; ऋषि-तेजः, मृदु-रङ्ग, शङ्ख-चक्रादि प्रतीक-समावेशः।","pahari_prompt":"पाहाड़ी; आश्रम-सभा, सरल-रेखाः, नारायण-प्रतीकं लघु-आइकनवत्।"}

Audio Atmosphere: {"recitation_mood":"निर्णयात्मक-शान्त, भक्तिरस-स्पर्श","suggested_raga":"केदार","pace":"मध्यम","voice_tone":"प्रमाण-निश्चययुक्त, स्पष्ट-घोष"}

C
Classical Literature
P
Purāṇic Studies
V
Vaiṣṇavism
S
Sanskrit Philology

FAQs

It illustrates a Purāṇic strategy of linking the philosophical term “Brahman” with a personalized theological referent (Nārāyaṇa), reflecting how later Sanskrit traditions harmonized Vedānta vocabulary with sectarian devotional frameworks while preserving the prestige of Vedic/Vyāsa textual authority.

No geographic location is named in this verse; it is primarily doctrinal, focusing on identifying the ‘supreme Brahman’ with Nārāyaṇa.

Rather than an explicit ethical injunction, the verse conveys a philosophical instruction: it frames ultimate reality (Brahman) as knowable through recognized textual transmission and identifies that ultimate principle with a specific theological figure (Nārāyaṇa), emphasizing coherence between metaphysical discourse and devotional nomenclature.

AI

Ask anything about this verse

Curious about the meaning, context, or a word? Ask, and continue the conversation in the Vedapath app.

A free Google sign-in keeps your chat saved across web and the app.

Read Varaha Purana in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with audio, word-by-word meanings, and more.

Continue reading in the Vedapath app

Open in App