Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 14

एतत्तीर्थप्रभावोऽयं न विद्मो ह्यात्म कारणम् । ततस्ते लुब्धकास्त्यक्त्वा धनूंषि सशराणि च । तत्र स्नात्वा महाभागे मुक्ताश्च सर्वपातकैः

etattīrthaprabhāvo'yaṃ na vidmo hyātma kāraṇam | tataste lubdhakāstyaktvā dhanūṃṣi saśarāṇi ca | tatra snātvā mahābhāge muktāśca sarvapātakaiḥ

«Telle est la puissance de ce tīrtha ; nous ne connaissons en nous-mêmes aucune cause personnelle.» Alors ces chasseurs, déposant arcs et flèches, s’y baignèrent, ô très fortunée, et furent délivrés de tous les péchés.

एतत्this
एतत्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (प्रभावः)
तीर्थप्रभावःthe power of the sacred ford/place
तीर्थप्रभावः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतीर्थ-प्रभाव (प्रातिपदिक; तीर्थ + प्रभाव)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (तीर्थस्य प्रभावः)
अयम्this (is)
अयम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
not
:
Sambandha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negation particle)
विद्मःwe know
विद्मः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√विद् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), उत्तमपुरुष, बहुवचन
हिindeed; for
हि:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (emphatic/causal particle)
आत्मself; own
आत्म:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formसमासपूर्वपद-रूपेण अव्ययवत्; ‘आत्म-कारणम्’ इत्यत्र विशेषणम् (self/own)
कारणम्cause; reason
कारणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकारण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; ‘(आत्म)कारणम्’ इति कर्मपदम्
ततःthereupon; then
ततः:
Apadana (Source/अपादान)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय/तद्-तसिल्)
Formतसिल्-प्रत्ययान्त-अव्यय (ablatival adverb: from there/then)
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम
लुब्धकाःhunters
लुब्धकाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootलुब्धक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
त्यक्त्वाhaving abandoned
त्यक्त्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Root√त्यज् (धातु) + त्वा (क्त्वा-प्रत्यय)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund): having abandoned
धनूंषिbows
धनूंषि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootधनुस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
सशराणिwith arrows
सशराणि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस-शर (प्रातिपदिक; सह + शर)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; उपपद-तत्पुरुषः (शरैः सह) विशेषणम् (धनूंषि)
and
:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (conjunction)
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (locative adverb)
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Root√स्ना (धातु) + त्वा
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive): having bathed
महाभागेO greatly fortunate one
महाभागे:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमहाभाग (प्रातिपदिक; महा + भाग)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन; कर्मधारयः (महान् भागः यस्य)
मुक्ताःfreed; released
मुक्ताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Root√मुच् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषणम् (ते लुब्धकाः)
and
:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
सर्वपातकैःfrom/through all sins (i.e., from all sins)
सर्वपातकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसर्व-पातक (प्रातिपदिक; सर्व + पातक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन; कर्मधारयः (सर्वाणि पातकानि)

Śiva (Īśvara) (narrating); quoted speech by the transformed beings

Tirtha: Kardamālā (Prabhāsa sub-tīrtha)

Type: kund

Listener: Devī (Pārvatī)

Scene: The transformed beings declare the miracle is solely the tīrtha’s power; the hunters, moved, throw down bows and arrows, step into the sacred waters, and emerge purified.

K
Kardamālā-tīrtha
H
Hunters (lubdhaka)
B
Bows and arrows
S
Snāna
P
Pātaka (sin)

FAQs

Recognizing sacred power inspires moral turning: abandoning violence and seeking purification leads to freedom from sin.

Kardamālā-tīrtha in Prabhāsakṣetra.

Snāna at the tīrtha; additionally, the narrative models giving up weapons/violence as a supportive ethical act.