Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 22

याहि देवि सुरान्सर्वान्रक्ष त्वं भयमागतान् । विनिक्षिप त्वं नीत्वैनं वाडवं लवणांभसि । पितुर्वाक्यं हि सा श्रुत्वा प्रोवाच श्रुतिलक्षणा

yāhi devi surānsarvānrakṣa tvaṃ bhayamāgatān | vinikṣipa tvaṃ nītvainaṃ vāḍavaṃ lavaṇāṃbhasi | piturvākyaṃ hi sā śrutvā provāca śrutilakṣaṇā

«Va, ô Déesse; protège tous les dieux saisis par la crainte. Emporte ce feu Vāḍava et jette-le dans l’océan aux eaux salées.» Ayant entendu la parole de son père, elle—marquée de la sainteté védique—répondit.

याहिgo
याहि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलोट्-लकार (आज्ञार्थ/Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
देविO goddess
देवि:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन
सुरान्the gods
सुरान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
सर्वान्all
सर्वान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषणम् (सुरान्)
रक्षprotect
रक्ष:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootरक्ष् (धातु)
Formलोट्-लकार (आज्ञार्थ/Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
भयम्fear
भयम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootभय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; उपपद-सम्बन्धः (भयम् आगतान्)
आगतान्who have come (into)
आगतान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootआ+गम् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृत् (past participle), पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषणम् (सुरान्)
विनिक्षिपcast/throw down
विनिक्षिप:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि+नि+क्षिप् (धातु)
Formलोट्-लकार (आज्ञार्थ/Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
नीत्वाhaving taken/led
नीत्वा:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootनी (धातु) + क्त्वा (क्त्वान्त-कृदन्त)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (absolutive), पूर्वक्रिया
एनम्this (him/it)
एनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootएतद्/इदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
वाडवम्the Vāḍava (fire)
वाडवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवाडव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
लवणाम्भसिin the salty water (sea)
लवणाम्भसि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootलवण (प्रातिपदिक) + अम्भस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (लवणस्य अम्भः)
पितुःof (her) father
पितुः:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
वाक्यम्word, command
वाक्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवाक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
हिindeed
हि:
Sambandha (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (emphatic/causal particle)
साshe
सा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) + क्त्वा (क्त्वान्त-कृदन्त)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (absolutive), पूर्वक्रिया
प्रोवाचreplied/spoke
प्रोवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र+वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
श्रुतिलक्षणाshe who bears the mark of sacred learning
श्रुतिलक्षणा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootश्रुति (प्रातिपदिक) + लक्षण (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहिः (श्रुतिः लक्षणं यस्याः)

Brahmā (first two lines as command); Narrator (last line introducing Sarasvatī’s reply)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (sea-shore tīrtha zone)

Type: kshetra

Scene: Brahmā issues a solemn command to Sarasvatī: protect the frightened gods and carry the fierce Vāḍava fire to be cast into the salty ocean; Sarasvatī stands poised, radiant with Vedic sanctity, facing the sea-bound mission.

B
Brahmā
S
Sarasvatī
D
Devas
V
Vāḍava Agni
O
Ocean (lavaṇāmbhas)

FAQs

Divine power is exercised for protection of the world; righteous command channels energy away from harm into its proper cosmic place.

Prabhāsakṣetra is glorified indirectly through the episode that situates cosmic protection and oceanic geography within its māhātmya.

No direct ritual; the verse narrates a protective act—transferring a dangerous fire into the ocean for universal welfare.