Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 14

त्रिकालं दर्शिभिस्तत्र दोषरागविवर्जितैः । तपस्विभिस्तदा सर्वैर्लक्षितोऽहं वरानने

trikālaṃ darśibhistatra doṣarāgavivarjitaiḥ | tapasvibhistadā sarvairlakṣito'haṃ varānane

Là, ô toi au beau visage, je fus aperçu par tous ces ascètes qui voient les trois temps, exempts de faute et d’attachement.

त्रिकालम्at the three times (daily)
त्रिकालम्:
कालाधिकरण/अत्यन्तसंयोग (Temporal extent)
TypeNoun
Rootत्रि + काल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; द्विगु-समासः (त्रयः कालाः) ; क्रियाविशेषणरूपेण (accusative of extent: at the three times)
दर्शिभिःby seers
दर्शिभिः:
करण (Agent-instrumental: by)
TypeNoun
Rootदर्शिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/तृतीया), बहुवचन; "seer(s)"
तत्रthere
तत्र:
देशाधिकरण (Locative adverb)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्ययम् (adverb: there)
दोषरागविवर्जितैःfree from fault and passion
दोषरागविवर्जितैः:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootदोष + राग + विवर्जित (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; दोषौ रागश्च इति द्वन्द्व-आधारः + विवर्जितः (वि+वृज्/वर्ज् क्त) इति; समस्तपदं बहुवचन-तृतीया, दर्शिभिः इत्यस्य विशेषणम्
तपस्विभिःby ascetics
तपस्विभिः:
करण (by)
TypeNoun
Rootतपस्विन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
तदाthen
तदा:
कालाधिकरण (Temporal adverb)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्ययम् (adverb: then)
सर्वैःby all
सर्वैः:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; तपस्विभिः इत्यस्य विशेषणम्
लक्षितःwas recognized
लक्षितः:
क्रिया (Predicate)
TypeVerb
Rootलक्ष् (धातु) → लक्षित (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्तः (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मणि भावः: "was noticed/recognized"
अहम्me/I
अहम्:
कर्म/विषय (Patient/one recognized)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, प्रथमा, एकवचन
वराननेO fair-faced one
वरानने:
सम्बोधन (Address)
TypeNoun
Rootवर + आनन (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन; वरम् आननम् यस्याः इति कर्मधारयः/बहुव्रीह्यर्थे प्रियसम्बोधनम्

Śiva (Mahēśvara)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (Ṛṣi-toyā vicinity)

Type: kshetra

Listener: Pārvatī

Scene: A circle of serene ascetics with luminous faces and matted locks, eyes half-closed yet inwardly all-seeing; in their midst stands the humble mendicant whose presence they recognize beyond appearances.

Ś
Śiva
M
Mahēśvara
T
Tapasvins (sages/ascetics)

FAQs

Purity from fault and attachment, supported by tapas, grants true spiritual recognition of the Divine.

Prabhāsa-kṣetra, celebrated as a place where Mahādeva becomes directly perceivable to accomplished sages.

No explicit ritual is stated; the verse emphasizes tapas (austerity) and inner purity as the enabling discipline.