Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 60

अथ किं बहुनोक्तेन रहस्यं ते प्रकाशितम् । वत्स यत्कारणेनेह तपस्तप्तं त्वयाऽखिलम् । तन्मे निःशेषतो ब्रूहि दास्ये तुष्टोऽस्मि ते वरम्

atha kiṃ bahunoktena rahasyaṃ te prakāśitam | vatsa yatkāraṇeneha tapastaptaṃ tvayā'khilam | tanme niḥśeṣato brūhi dāsye tuṣṭo'smi te varam

À quoi bon en dire davantage ? Le secret t’a été dévoilé. Enfant chéri, dis-Moi pleinement pour quelle raison tu as accompli ici une austérité si totale ; Je suis satisfait et Je t’accorderai une grâce.

athanow, then
atha:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootatha (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक अव्यय (now/then)
kimwhat (use)
kim:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootkim (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया एकवचन; प्रश्नार्थक सर्वनाम; ‘what (use)?’
bahunāwith much (speech), at length
bahunā:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootbahu (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/instrumental), एकवचन; ‘with much (talk)’
uktenaby what is said
uktena:
Karana (Instrument/करण)
TypeVerb
Root√vac (धातु)
Formकृदन्तः क्त-प्रत्ययान्त (past passive participle) ‘said’; नपुंसकलिङ्ग, तृतीया एकवचन; bahunā सह
rahasyamsecret, mystery
rahasyam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootrahasya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया एकवचन
teto you
te:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Roottvad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formचतुर्थी एकवचन (to you)
prakāśitamhas been revealed
prakāśitam:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootpra√kāś (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्त; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया एकवचन
vatsadear child
vatsa:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootvatsa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th/vocative), एकवचन
yatthat which
yat:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; सम्बन्धसूचक (that which)
kāraṇenaby reason, because
kāraṇena:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootkāraṇa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया एकवचन
ihahere
iha:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootiha (अव्यय)
Formदेशवाचक अव्यय (here/in this matter)
tapaḥausterity, penance
tapaḥ:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottapas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया एकवचन
taptamperformed, undergone
taptam:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√tap (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया एकवचन; tapaḥ इत्यस्य विशेषणम्
tvayāby you
tvayā:
Kartr (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Roottvad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतृतीया एकवचन
akhilamentire, complete
akhilam:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootakhila (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया एकवचन; tapaḥ इत्यस्य विशेषणम्
tatthat
tat:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; ‘that’ (referring to the reason/matter)
meto me
me:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formचतुर्थी/षष्ठी एकवचन; अत्र चतुर्थी (to me)
niḥśeṣataḥcompletely
niḥśeṣataḥ:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootniḥśeṣa (प्रातिपदिक) + tas (तसिल्)
Formतसिलन्त अव्यय (entirely, without remainder)
brūhitell (me)
brūhi:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√brū (धातु)
Formलोट्-लकार (imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्
dāsyein service, in servitude
dāsye:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootdāsya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/locative), एकवचन; ‘in servitude/service’
tuṣṭaḥpleased
tuṣṭaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Root√tuṣ (धातु)
Formकृदन्तः क्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; ‘pleased’
asmiI am
asmi:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√as (धातु)
Formलट्-लकार (present), उत्तमपुरुष, एकवचन
teyour
te:
Shashthi-Sambandha (Genitive/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Roottvad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी एकवचन (of you/your)
varamboon
varam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/accusative), एकवचन

Śiva (Śaṃbhu)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Scene: Śaṃbhu addresses a devoted ascetic (Candra in penance context), saying the secret is revealed and inviting him to state his purpose; the atmosphere is charged with compassionate authority.

Ś
Śiva
T
tapas (austerity)

FAQs

Sincere tapas performed at a sacred place culminates in divine grace; the Lord responds personally to earnest seekers.

Prabhāsakṣetra, implied as the ‘here’ where austerity bears immediate fruit through Śiva’s presence.

Tapas (austerity) is highlighted as the efficacious practice that draws Śiva’s boon.