Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 2

सर्वदुःखप्रशमनी सर्वशत्रुक्षयंकरी । पूजनीया विधानेन कृष्णाष्टम्यां महानिशि । गन्धैः पुष्पैस्तथा धूपैः क्रव्यैर्बलिभिरेव च

sarvaduḥkhapraśamanī sarvaśatrukṣayaṃkarī | pūjanīyā vidhānena kṛṣṇāṣṭamyāṃ mahāniśi | gandhaiḥ puṣpaistathā dhūpaiḥ kravyairbalibhireva ca

Celle qui apaise toute souffrance et opère la ruine de tous les ennemis doit être adorée selon le rite, à l’Aṣṭamī de la quinzaine sombre (Kṛṣṇa-pakṣa), en la grande nuit, avec parfums, fleurs, encens, ainsi qu’avec des offrandes de viande et des offrandes bali.

सर्वदुःखप्रशमनीremover of all sorrows
सर्वदुःखप्रशमनी:
Karta (Predicate adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व + दुःख + प्रशमनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘देवी’ इत्यस्य विशेषणम्; बहुपद-तत्पुरुषः (सर्वेषां दुःखानां प्रशमनं करोतीति)
सर्वशत्रुक्षयंकरīcausing the destruction of all enemies
सर्वशत्रुक्षयंकरī:
Karta (Predicate adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व + शत्रु + क्षय + करī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘देवी’ इत्यस्य विशेषणम्; तत्पुरुषः (सर्वशत्रूणां क्षयं करोतीति)
पूजनीयाworthy to be worshipped
पूजनीया:
Karta (Predicate adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपूज् (धातु) + अनीयर् (कृदन्त)
Formअनीयर्-प्रत्ययान्त विध्यर्थक कृदन्त (gerundive); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘देवी’ इत्यस्य विशेषणम् (to be worshipped)
विधानेनby the prescribed rite
विधानेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootविधान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन; प्रकार/विधि-साधनम् (by the prescribed method)
कृष्णाष्टम्याम्on the eighth day of the dark fortnight
कृष्णाष्टम्याम्:
Adhikarana (Time-locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकृष्ण + अष्टमी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (कृष्णपक्षस्य अष्टमी)
महानिशिin the great night
महानिशि:
Adhikarana (Time-locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमहा + निशा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; ‘महती निशा’
गन्धैःwith fragrances
गन्धैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootगन्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
पुष्पैःwith flowers
पुष्पैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपुष्प (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
तथाand likewise
तथा:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/उपमानार्थक (also/likewise)
धूपैःwith incense
धूपैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootधूप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
क्रव्यैःwith meat offerings
क्रव्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootक्रव्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; क्रव्य = मांस/आमिष (flesh offerings)
बलिभिःwith oblations (bali offerings)
बलिभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootबलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
एवindeed
एव:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण (indeed/just)
and
:
Sambandha (Conjunction/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक (and)

Īśvara (Śiva)

Tirtha: Mahākālī Mahāpīṭha (Prabhāsa)

Type: kshetra

Listener: Devī

Scene: Mahākālī as sorrow-dispeller and enemy-destroyer is worshipped on kṛṣṇa-pakṣa aṣṭamī at deep night with gandha, puṣpa, dhūpa, and bali offerings; the shrine glows with lamps amid a tense, protective atmosphere.

M
Mahākālī
Ī
Īśvara (Śiva)
D
Devī
K
Kṛṣṇāṣṭamī
M
Mahāniśā
P
Prabhāsakṣetra

FAQs

The Goddess is portrayed as a protective power whose worship—performed with prescribed discipline—removes suffering and obstacles.

Mahākālī’s Mahāpīṭha within Prabhāsakṣetra, a localized center of Śakti worship.

Worship Mahākālī on Kṛṣṇāṣṭamī during the great night using gandha, puṣpa, dhūpa, and bali offerings (including kravyā offerings as stated).