Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 167

त्वं ब्रह्मा हरिहरसंज्ञितस्त्वमिन्द्रो वित्तेशः पितृपितरंबुपः समीरः । सोमोऽग्निर्गगनमहाधरादिरूपः किं न त्वं सकलमनोरथप्रदाता

tvaṃ brahmā hariharasaṃjñitastvamindro vitteśaḥ pitṛpitaraṃbupaḥ samīraḥ | somo'gnirgaganamahādharādirūpaḥ kiṃ na tvaṃ sakalamanorathapradātā

Tu es Brahmā ; tu es nommé Hari et Hara ; tu es Indra ; tu es le Seigneur des richesses ; tu es les Pitṛs et le Père des Pitṛs ; tu es les eaux et le vent. Tu es Soma et Agni ; tu es le ciel, les grandes montagnes et toute forme—comment ne serais-tu pas le Donateur de tous les désirs ?

त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, प्रथमा, एकवचन
ब्रह्माBrahmā
ब्रह्मा:
Karta (Apposition/कर्तृ-विशेषण)
TypeNoun
Rootब्रह्मन्/ब्रह्मा (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
हरिहर-संज्ञितःcalled Hari and Hara
हरिहर-संज्ञितः:
Karta (Qualifier/कर्तृ-विशेषण)
TypeAdjective
Rootहरि-हर-संज्ञित (प्रातिपदिक; संज्ञित = √ज्ञा + क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘हरिहर’ इति द्वन्द्व-आधारः + ‘संज्ञित’ (named/called) — समासः: उपपद-तत्पुरुषः ‘हरिहर-इति संज्ञा यस्य’
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, प्रथमा, एकवचन
इन्द्रःIndra
इन्द्रः:
Karta (Apposition/कर्तृ-विशेषण)
TypeNoun
Rootइन्द्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
वित्तेशःlord of wealth (Kubera)
वित्तेशः:
Karta (Apposition/कर्तृ-विशेषण)
TypeNoun
Rootवित्त-ईश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः ‘वित्तस्य ईशः’
पितृthe Pitṛ (ancestral deity)
पितृ:
Karta (Apposition/कर्तृ-विशेषण)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (ऋ-प्रातिपदिक); अत्र ‘पितृ’ = पितृदेवता (the Pitṛs)
पितरम्father (or the ancestor)
पितरम्:
Karma (Object in appositional listing/कर्म)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; पाठे ‘पितृपितरम्’ इति संधि/समास-भ्रमः—अर्थतः ‘पिता’/‘पितरम्’ (father) इति अपि सम्भवम्
अम्बुपःwater-related deity; water-drinker
अम्बुपः:
Karta (Apposition/कर्तृ-विशेषण)
TypeNoun
Rootअम्बु-प (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; उपपद-तत्पुरुषः ‘अम्बुं पिबति’/‘अम्बूनां पः’ (water-drinker/one connected with waters)
समीरःwind
समीरः:
Karta (Apposition/कर्तृ-विशेषण)
TypeNoun
Rootसमीर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
सोमःSoma; Moon
सोमः:
Karta (Apposition/कर्तृ-विशेषण)
TypeNoun
Rootसोम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अग्निःAgni; fire
अग्निः:
Karta (Apposition/कर्तृ-विशेषण)
TypeNoun
Rootअग्नि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
गगन-महाधर-आदि-रूपःwhose forms are sky, great mountains, etc.
गगन-महाधर-आदि-रूपः:
Karta (Qualifier/कर्तृ-विशेषण)
TypeAdjective
Rootगगन- महाधर- आदि- रूप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः: तत्पुरुष-श्रृङ्खला (गगनं च महाधराः च आदि च येषां तेषां रूपः)
किम्what?; is it not that…?
किम्:
Sambandha (Interrogation/प्रश्न)
TypeIndeclinable
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत् प्रश्नार्थक-निपातः (interrogative particle)
not
:
Sambandha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय, निषेधार्थक-निपातः; ‘किं न’ = ‘किं नु’ (rhetorical)
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, प्रथमा, एकवचन
सकल-मनोरथ-प्रदाताgiver of all desired wishes
सकल-मनोरथ-प्रदाता:
Karta (Predicate noun/कर्तृ-विशेषण)
TypeNoun
Rootसकल- मनोरथ- प्रदातृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी/उपपद-तत्पुरुषः ‘सकलानां मनोरथानां प्रदाता’

A devotee/praiser within the Prabhāsakṣetramāhātmya context (all-encompassing stuti)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Scene: A devotee at Prabhāsa praises a single radiant deity who simultaneously bears emblems/forms of Brahmā, Viṣṇu, Rudra, Indra, Kubera, Pitṛs, waters, wind, Soma, Agni, sky and mountains—suggesting a cosmic, many-formed theophany.

B
Brahmā
H
Hari
H
Hara
I
Indra
K
Kubera (Vitteśa)
P
Pitṛs
S
Soma
A
Agni
G
Gagana (Sky)
M
Mahādhara (Mountains)
P
Prabhāsa-kṣetra

FAQs

The Lord is praised as the inner reality of all deities and elements, therefore the ultimate bestower of blessings.

Prabhāsa-kṣetra, where the deity is celebrated as sarvadevatāmaya (containing all divine forms).

No explicit rite; the verse functions as a comprehensive stuti suitable for pilgrimage worship and prayer for boons.