Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 70

यत्तस्य तुष्टया दत्तं चंडं चंडार्चिषा समम् । तच्छस्त्रं च तथान्यानि देवीदत्तानि शंकरः । शनैःशनैः प्रजग्राह स्ववक्त्रेण महेश्वरः

yattasya tuṣṭayā dattaṃ caṃḍaṃ caṃḍārciṣā samam | tacchastraṃ ca tathānyāni devīdattāni śaṃkaraḥ | śanaiḥśanaiḥ prajagrāha svavaktreṇa maheśvaraḥ

Alors Maheśvara Śaṅkara, de sa propre bouche, prit peu à peu cette arme terrible, aussi farouche qu’une flamme ardente, ainsi que les autres armes offertes par la Déesse dans sa satisfaction.

यत्that which
यत्:
Karma (Relative object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (Nom/Acc), एकवचन; सम्बन्धसूचक ‘which/that’
तस्यto him/of him
तस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
तुष्टयाwith satisfaction/being pleased
तुष्टया:
Hetu/Instrument (Cause/means/हेतु/करण)
TypeNoun
Rootतुष्टि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
दत्तम्given
दत्तम्:
Karma (Object described/कर्म)
TypeVerb
Rootदा (धातु) → दत्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (Past passive participle/Kta), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
चण्डम्fierce/terrible
चण्डम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootचण्ड (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
चण्डार्चिषाwith/like a fierce flame
चण्डार्चिषा:
Upamana/Instrument (Standard of comparison/उपमान-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootचण्ड (प्रातिपदिक) + अर्चिस् (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (चण्डा अर्चिः यस्य/चण्ड-अर्चिस् = fierce-flame), स्त्रीलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग-प्रयोगे तृतीया, एकवचन; अत्र तृतीया (Instrumental)
समम्equal to/like
समम्:
Kriya-visheshaṇa (Comparative qualifier/क्रियाविशेषण)
TypeAdjective
Rootसम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; तुल्यार्थक
तत्that
तत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
शस्त्रम्weapon
शस्त्रम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशस्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
तथाlikewise
तथा:
Kriya-visheshaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण ‘likewise/also’
अन्यानिother (things)
अन्यानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; विशेषण
देवीदत्तानिgiven by the देवी
देवीदत्तानि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदेवी (प्रातिपदिक) + दत्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (देवी-दत्त = given by the goddess), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; विशेषण
शंकरःŚaṅkara
शंकरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशंकर (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
शनैःslowly
शनैः:
Kriya-visheshaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootशनैः (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण ‘slowly’ (reduplicated with next word)
शनैःgradually
शनैः:
Kriya-visheshaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootशनैः (अव्यय)
Formअव्यय, पुनरुक्ति (repetition for emphasis)
प्रजग्राहtook up/seized
प्रजग्राह:
Kriya (Main action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + ग्रह् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
स्ववक्त्रेणwith his own mouth
स्ववक्त्रेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootस्व (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + वक्त्र (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (स्व-वक्त्र = own mouth/face), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
महेश्वरःMahēśvara
महेश्वरः:
Karta (Subject apposition/कर्ता)
TypeNoun
Rootमह (प्रातिपदिक) + ईश्वर (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (महान् ईश्वरः = great lord), पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन

Narrator (contextual Purāṇic narration; likely Sūta/Lomaharṣaṇa to sages within Nāgarakhaṇḍa framing)

Type: kshetra

Scene: Śaṅkara, still in fierce guise, calmly and gradually takes into his mouth the blazing, terrible weapon and other divine arms, rendering the king weaponless.

Ś
Śaṅkara
M
Maheśvara
D
Devī (Goddess)

FAQs

Divine power operates in harmony—Śiva’s sovereignty is shown together with Devī’s grace; dharma is protected through their unified will.

The verse serves the Nāgarakhaṇḍa Tīrthamāhātmya storyline of Adhyāya 95; the tīrtha’s greatness is conveyed through a Śiva-centered miracle narrative.

No direct ritual instruction is stated; the focus is on divine intervention and Śiva-Devī iconography.