Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 21

प्रोचुर्महेश्वरं गत्वा विनयावनताः स्थिताः । स्तुत्वा पृथग्विधैः सूक्तैर्वेदोक्तैः शतरुद्रियैः

procurmaheśvaraṃ gatvā vinayāvanatāḥ sthitāḥ | stutvā pṛthagvidhaiḥ sūktairvedoktaiḥ śatarudriyaiḥ

Ils allèrent vers Maheśvara et parlèrent, demeurant dans l’humilité, inclinés. Ils le louèrent par des hymnes variés—des paroles védiques, dont le Śatarudrīya.

प्रोचुःthey spoke; they said
प्रोचुः:
Karma-kāraka (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुष, बहुवचन
महेश्वरम्Mahēśvara (Śiva)
महेश्वरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमहेश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन
गत्वाhaving gone
गत्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootगम् (धातु) + त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (Gerund)
विनयhumility
विनय:
Sambandha (Compound member/समासाङ्ग)
TypeNoun
Rootविनय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, समासपूर्वपद; ‘विनयावनताः’ इत्यत्र हेत्वर्थे (out of humility)
अवनताःbowed down in humility
अवनताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअव + नम् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘विनयावनताः’ = विनयेन अवनताः (तृतीया-तत्पुरुष/उपपदसमासभाव)
स्थिताःstanding; remaining
स्थिताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootस्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; भावे—‘standing/remaining’
स्तुत्वाhaving praised
स्तुत्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootस्तु (धातु) + त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (Gerund)
पृथक्separately; variously
पृथक्:
Sambandha (Modifier/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootपृथक् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण/विशेषणार्थे (separately/variously)
विधैःof various kinds
विधैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘पृथग्विधैः’ = पृथग् + विधैः (कर्मधारय: of various kinds)
सूक्तैःwith hymns
सूक्तैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसूक्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया विभक्ति, बहुवचन
वेदोक्तैःas stated in the Veda
वेदोक्तैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवेद (प्रातिपदिक) + उक्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (उक्त), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘वेदेन उक्तैः’ (तृतीया-तत्पुरुष) विशेषण (सूक्तैः)
शतरुद्रियैःwith the Śatarudriya (hymns)
शतरुद्रियैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootशतरुद्रिय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (बहुधा ग्रन्थनाम), तृतीया विभक्ति, बहुवचन; सूक्तविशेषः

Narrator (Purāṇic voice)

Scene: The devas stand before Maheśvara with folded hands, heads bowed; Śiva appears serene yet immense, while the sound of Śatarudrīya seems to fill the space like a sacred vibration.

M
Maheśvara (Śiva)
D
Devas
Ś
Śatarudrīya
V
Veda

FAQs

In times of dharmic decline, humility, devotion, and Vedic praise directed to Śiva are presented as a rightful approach to restoration.

The broader setting is the Nāgara Khaṇḍa’s tīrtha narration, leading into the Hāṭakeśvara-kṣetra and Pādukā shrine context.

Recitation/praise through Vedic hymns, specifically the Śatarudrīya, is implied as an act of worship.