Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 11

योऽस्य कुंडस्य संभूतां मृत्तिकामपि मानवः । संधास्यति निजे देहे सोमवारे निशाक्षये । सोऽपि रोगैर्विनिर्मुक्तः संभविष्यति पुष्टिमान्

yo'sya kuṃḍasya saṃbhūtāṃ mṛttikāmapi mānavaḥ | saṃdhāsyati nije dehe somavāre niśākṣaye | so'pi rogairvinirmuktaḥ saṃbhaviṣyati puṣṭimān

Même celui qui enduit son propre corps de l’argile née de ce bassin—un lundi, à la fin de la nuit—sera délivré des maladies et deviendra vigoureux et bien nourri.

यःwho (he who)
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
अस्यof this
अस्य:
Sambandha (Relation/षष्ठी)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुं/नपुंसक, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), एकवचन
कुंडस्यof the pond
कुंडस्य:
Sambandha (Relation/षष्ठी)
TypeNoun
Rootकुंड (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), एकवचन
संभूताम्arisen/produced
संभूताम्:
Karman-qualifier (Object qualifier/कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्-भू (धातु) → संभूत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (past participle) ‘संभूत’; स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; विशेषणं ‘मृत्तिकाम्’ इत्यस्य
मृत्तिकाम्clay/earth
मृत्तिकाम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमृत्तिका (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
अपिeven
अपि:
Sambandha-bodhaka (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण/समुच्चयार्थक (even/also)
मानवःa man
मानवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमानव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन; ‘यः’ इत्यस्य अपोजिशन
संधास्यतिwill apply/put on
संधास्यति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-धा (धातु)
Formलृट्-लकार (Simple Future), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
निजेon his own
निजे:
Adhikarana-qualifier (Location qualifier/अधिकरण-विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिज (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन; विशेषणं ‘देहे’ इत्यस्य
देहेon the body
देहे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदेह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन
सोमवारेon Monday
सोमवारे:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootसोम + वार (प्रातिपदिक)
Formसमासः (तत्पुरुष; ‘सोमस्य वारः’ = Monday); पुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन
निशाक्षयेat the end of the night
निशाक्षये:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootनिशा + क्षय (प्रातिपदिक)
Formसमासः (तत्पुरुष; ‘निशायाः क्षयः’ = end of night); पुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha-bodhaka (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अवधारण (also/even)
रोगैःfrom/by diseases
रोगैः:
Hetu/Instrument (Means/Cause/करण)
TypeNoun
Rootरोग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन
विनिर्मुक्तःfreed from
विनिर्मुक्तः:
Karta-qualifier (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि-निर्-मुच् (धातु) → विनिर्मुक्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (past participle) ‘विनिर्मुक्त’; पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन; विशेषणं ‘सः’ इत्यस्य
संभविष्यतिwill become
संभविष्यति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-भू (धातु)
Formलृट्-लकार (Simple Future), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
पुष्टिमान्healthy/robust
पुष्टिमान्:
Karta-qualifier (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुष्टि + मतुप् (प्रातिपदिक)
Formमतुप्-प्रत्ययान्त विशेषण; पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन; विशेषणं ‘सः’ इत्यस्य

Śaṅkara (Śiva) (contextual continuation)

Tirtha: Suvimala-kuṇḍa (mṛttikā-janma)

Type: kund

Listener: Nala / pilgrims

Scene: At the end of night on a Monday, a devotee takes clay born of the sacred pond and applies it to the body; disease falls away and strength and nourishment arise.

K
Kuṇḍa
S
Somavāra (Monday)

FAQs

A tīrtha’s sanctity extends to its elements (water and clay), which become instruments of grace when used with proper observance.

The same kuṇḍa of Nāgarakhaṇḍa, Adhyāya 55, whose water and clay are praised for healing.

Apply the kuṇḍa’s mṛttikā (sacred clay) to the body on Somavāra at niśākṣaya (end of night).