Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 2

। सूत उवाच । अथापश्यत्स विप्राणां वृन्दं वृन्दारकोपमम् । संनिविष्टं धरापृष्ठे लीलाभाजि द्विजोत्तमाः । एके वेदविदस्तत्र वेदव्याख्यानतत्पराः । परस्परं सुसंक्रुद्धा विवदंति जिगीषवः

| sūta uvāca | athāpaśyatsa viprāṇāṃ vṛndaṃ vṛndārakopamam | saṃniviṣṭaṃ dharāpṛṣṭhe līlābhāji dvijottamāḥ | eke vedavidastatra vedavyākhyānatatparāḥ | parasparaṃ susaṃkruddhā vivadaṃti jigīṣavaḥ

Sūta dit : Alors il vit une multitude de brāhmaṇas, pareille à une assemblée de dieux, assise sur la terre en ce lieu de līlā. Certains connaissaient le Veda et s’appliquaient à l’exposer ; mais, s’échauffant les uns contre les autres, ils débattaient, chacun voulant l’emporter.

sūtaḥSūta
sūtaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootsūta (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
uvācasaid
uvāca:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√vac (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्
athathen
atha:
Sambandha (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootatha (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रमसूचक (then)
apaśyatsaw
apaśyat:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√paś (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत/Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्
saḥhe
saḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सर्वनाम
viprāṇāmof the Brahmins
viprāṇām:
Sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeNoun
Rootvipra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन
vṛndama group, multitude
vṛndam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvṛnda (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
vṛndāraka-upamamlike the gods (celestials)
vṛndāraka-upamam:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootvṛndāraka (प्रातिपदिक) + upama (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (उपमान-सम्बन्ध) विशेषण
saṃniviṣṭamseated, settled
saṃniviṣṭam:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootsaṃniviṣṭa (कृदन्त; √viś (धातु) + सम्+नि उपसर्ग, क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त विशेषण (vṛndam इति विशेष्यस्य)
dharā-pṛṣṭheon the surface of the earth
dharā-pṛṣṭhe:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootdharā (प्रातिपदिक) + pṛṣṭha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः
līlā-bhājiin playful sport / in a playful manner
līlā-bhāji:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootlīlā (प्रातिपदिक) + bhājin (प्रातिपदिक; √bhaj (धातु) णिनि-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः; विशेषण (दशा/स्थानवाचक)
dvija-uttamāḥexcellent Brahmins
dvija-uttamāḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootdvija (प्रातिपदिक) + uttama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः
ekesome
eke:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rooteka (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
veda-vidaḥknowers of the Veda
veda-vidaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootveda (प्रातिपदिक) + vid (प्रातिपदिक; √vid (धातु) क्विप्/क्विन्-भाव)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः
tatrathere
tatra:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottatra (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक क्रियाविशेषण
veda-vyākhyāna-tatparāḥdevoted to explaining the Veda
veda-vyākhyāna-tatparāḥ:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootveda (प्रातिपदिक) + vyākhyāna (प्रातिपदिक) + tatpara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः; विशेषण
parasparammutually, with one another
parasparam:
Sambandha (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootparaspara (अव्यय/प्रातिपदिक)
Formअव्यय; परस्पर-भाववाचक क्रियाविशेषण (mutually)
su-saṃkruddhāḥvery angry
su-saṃkruddhāḥ:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootsu (अव्यय-उपसर्ग) + saṃkruddha (कृदन्त; √krudh (धातु) + सम्, क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; उपसर्ग/निपातपूर्वक क्त-प्रत्ययान्त विशेषण
vivadantiargue, dispute
vivadanti:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√vad (धातु) + वि उपसर्ग
Formलट् (वर्तमान/Present), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपदम्
jigīṣavaḥdesiring to win
jigīṣavaḥ:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootjigīṣu (प्रातिपदिक; √ji (धातु) सन्-इच्छार्थक, उ-प्रत्यय)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; इच्छार्थक विशेषण

Sūta

Tirtha: Camatkārapura

Type: kshetra

Listener: Naimiṣāraṇya sages (implied)

Scene: A large circle of brāhmaṇas seated on the ground like a divine assembly; some hold palm-leaf manuscripts; gestures show heated argument—furrowed brows, raised hands—while the arriving sage observes.

S
Sūta
V
vipra
V
Veda

FAQs

Even learned people can fall into rivalry; dharma requires humility and right discernment beyond mere debate.

The episode is unfolding in the locale reached earlier—Camatkārapura—within the Nāgarakhaṇḍa’s tīrtha narrative.

None; it describes an assembly of Veda scholars engaged in disputation.