Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 89

तस्मात्त्वं हि मया त्यक्तः सांप्रतं हि न मे गुरुः । अविशषेण शिष्यार्थं यदादेशं प्रयच्छसि

tasmāttvaṃ hi mayā tyaktaḥ sāṃprataṃ hi na me guruḥ | aviśaṣeṇa śiṣyārthaṃ yadādeśaṃ prayacchasi

C’est pourquoi je t’ai renoncé ; à présent tu n’es plus mon guru. Pourtant, sans distinction, accorde l’enseignement que tu donnerais pour le bien d’un disciple.

तस्मात्from that (therefore)
तस्मात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे/पुंलिङ्गे, पञ्चमी-विभक्तिः (Ablative/5th), एकवचनम्; सर्वनाम
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्तिः (Nominative/1st), एकवचनम्
हिindeed
हि:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (particle/emphatic)
मयाby me
मया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, तृतीया-विभक्तिः (Instrumental/3rd), एकवचनम्
त्यक्तःabandoned/left
त्यक्तः:
Karta (Predicate complement/कर्ता-सम्बन्ध)
TypeVerb
Rootत्यज् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्तः (past passive participle), पुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘त्वम्’ इत्यस्य विशेषणरूपेण
सांप्रतम्now, at present
सांप्रतम्:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसांप्रतम् (अव्यय/प्रातिपदिक)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb of time)
हिindeed
हि:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (particle/emphatic)
not
:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negation particle)
मेmy
मे:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, षष्ठी-विभक्तिः (Genitive/6th), एकवचनम्
गुरुःteacher
गुरुः:
Karta (Subject complement/कर्ता-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootगुरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः (Nominative/1st), एकवचनम्
अविशषेणwithout distinction, generally
अविशषेण:
Sambandha (Manner/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअविशेष (प्रातिपदिक)
Formतृतीया-एकवचनरूपेण अव्ययीभावार्थे (adverbial instrumental: ‘without distinction’); अव्ययवत् प्रयोगः
शिष्य-अर्थम्for the disciple’s sake
शिष्य-अर्थम्:
Karma (Object/purpose/कर्म)
TypeNoun
Rootशिष्य (प्रातिपदिक) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः (genitive determinative: ‘for the sake of the disciple’), नपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative/2nd), एकवचनम्
यत्which
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative/2nd), एकवचनम्; सम्बन्धसूचक (relative pronoun)
आदेशम्instruction, command
आदेशम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootआदेश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative/2nd), एकवचनम्
प्रयच्छसिyou give, you grant
प्रयच्छसि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + यम् (धातु)
Formलट्-लकारः (Present), मध्यमपुरुषः (2nd person), एकवचनम्, परस्मैपदम्

Yājñavalkya

Scene: Yājñavalkya, composed, declares separation; his posture is firm but not insulting. The guru appears conflicted; disciples watch in silence.

Y
Yājñavalkya
Ś
Śākalya (implied)

FAQs

Dharma may require separation from wrongdoing, yet one should still seek truth and instruction without ego.

The episode proceeds toward Viśvāmitra-hrada, where spiritual restoration is sought through tīrtha practice.

No explicit ritual here; it frames the narrative that later includes snāna and devotion.